ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2762.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 2762/2019-280
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele J. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, PSČ 674 01, za účasti A. h. - s. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Michalem Svobodou, advokátem, se sídlem v Brně, Berkova 2463/39, PSČ 612 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 54 Cm 63/2011, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, č. j. 14 Cmo 224/2018-254, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2015, č. j. 14 Cmo 157/2013-130, potvrdil usnesení ze dne 8. 1. 2013, č. j. 54 Cm 63/2011-86, jímž Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti A. h. - s. (dále jen „společnost“), ze dne 2. 4. 2011. Tato valná hromada byla svolána čtyřmi společníky, jejichž podíly činily alespoň 10%, poté, kdy jejich žádosti o svolání valné hromady nevyhověl žádný z jednatelů společnosti.
[2] Navrhovatel podal dne 27. 9. 2017 žalobu na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. 54 Cm 63/2011, spatřuje důvod obnovy řízení v tom, že po skončení tohoto řízení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2017, č. j. 14 Cmo 265/2016-329, vyslovil nicotnost usnesení valné hromady ze dne 30. 6. 2010, jímž byli zvoleni do funkce jednatelé P. a K. Podle navrhovatele tak byli ke svolání valné hromady na den 2. 4. 2011 vyzvány osoby, které nebyli jednateli společnosti; jde přitom o vadu, která by vedla k vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na této valné hromadě.
[3] Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 16. 5. 2018, č. j. 54 Cm 63/2011-234, zamítl žalobu na obnovu řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[4] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 3. 2019, č. j. 14 Cmo 224/2018-254, k odvolání navrhovatele potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[5] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
[6] Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř., neboť závěr odvolacího soudu, že důvod pro obnovu řízení podle §228 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dán, je v souladu ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
[7] Z té se podává, že podle §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jsou skutečnosti, rozhodnutí a důkazy důvodem obnovy řízení jen tehdy, jestliže je účastník, který se domáhá obnovy, nemohl bez své viny použít v původním řízení (a jsou tedy pro účastníka ve srovnání s původním řízením nové) a současně jestliže pro něho mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Přičemž je nutno zohlednit, zda se v konkrétním případě účastník mohl, vyvinul-li by aktivitu, kterou od něj při uplatňování jeho práv bylo lze spravedlivě očekávat, o příslušném důkazním prostředku dozvědět. Žaloba na obnovu řízení je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně. Žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy procesních vad či případných pochybení při právním posouzení věci; k tomu podle povahy rozhodnutí a povahy namítaného pochybení slouží jiné opravné prostředky - odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1828/2014, ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 826/2016, či ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. 27 Cdo 381/2018, anebo v judikatuře Ústavního soudu - odvolacím soudem přiléhavě citovaný - nález ze dne 2. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 2546/2018).
[8] Dovolatel přehlíží, že právní závěr o nicotnosti usnesení valné hromady o volbě jednatelů P. a K. mohl soud přijmout (oproti závěru o neplatnosti těchto usnesení) i v řízení, jehož obnovy se dovolatel domáhá (k rozlišení neplatnosti a nicotnosti usnesení valné hromady srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016). Okolnosti, které vedly posléze Vrchní soud v Praze k vyslovení nicotnosti těchto usnesení valné hromady společnosti, přitom byly dovolateli známy již v době zahájení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady přijatých později (2. 4. 2011). Dovolateli nic nebránilo tyto vady namítat i v uvedeném řízení. Z řečeného je zjevné, že dovolatel usiluje o obnovu řízení z důvodu odlišného právního posouzení věci, které však není způsobilým důvodem ve smyslu §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
[9] Pouze na okraj pak Nejvyšší soud podotýká, že nelze akceptovat ani právní konstrukci, na jejímž základě dovolatel usuzuje, že valná hromada konaná dne 2. 4. 2011 nebyla řádně svolána, neboť společníci (kteří valnou hromadu svolali) požádali o její svolání osoby, které nebyly jednateli společnosti (a právo svolat valnou hromadu jim tak nevzniklo). Nicotnost usnesení valné hromady o volbě dvou jednatelů nemá žádný vliv na skutečnost, že jednatelem společnosti byl J. V., kterého společníci ke svolání valné hromady vyzvali (k tomu srov. kopii doručenky na č. l. 75 spisu). Pokud by společnost neměla žádného jednatele, mohli společníci valnou hromadu svolat bez dalšího (srov. i výslovné ujednání článku 14 společenské smlouvy). Jinými slovy, není naplněna ani druhá podmínka obnovy řízení (totiž že by pozdější rozhodnutí Vrchního soudu v Praze mohlo přivodit pro dovolatele příznivější rozhodnutí ve věci, jejíž obnovy se domáhá).
[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 8. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu