ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.740.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 740/2019-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce B. V. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované 1) A. Š. , narozené XY, a žalovanému 2) L. Š. , narozenému XY, oba bytem XY, o vydání pozemku a o přístupu na pozemek, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 520/94, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2016, č. j. 24 Co 100/2016-33, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím Krajský soud v Praze potvrdil usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 18. 1. 2016, č. j. Nc 184/2015-11, který nevyhověl návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Cdo 245/2019.
[2] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243f odst. 2, §243c odst. 3 věty první a §218a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako opožděné, aniž se zabýval splněním podmínky uvedené v §241 o. s. ř. (§241b odst. 2 o. s. ř.).
[3] Podle §240 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (odstavec 1 věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odstavec 2 věta první).
[4] Podle §57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle §57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
[5] V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, obsahující správné poučení o lhůtě k dovolání, doručen žalobci dne 14. dubna 2016 (srov. doručenku na č. l. 33). Žalobce podal dovolání u Okresního soudu Praha-západ osobně dne 2. září 2016. Posledním dnem lhůty, v níž mohl žalobce dovolání učinit u soudu, popřípadě podat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, však bylo úterý 14. června 2016; dovolání tedy bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v §240 odst. 1, větě první o. s. ř.
[6] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[7] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 4. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu