ECLI:CZ:NS:2020:27.ND.470.2019.1
sp. zn. 27 Nd 470/2019-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, PSČ 120 00, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 10, o zaplacení 3.003.300 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 9/2019, o návrhu na delegaci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 9/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 10. 1. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 9 žalobu o „náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmou a 3.003.300 Kč“, neboť „zločinecký režim (ČR) úmyslně, trvale a těžce poškodil zdravotní stav žalobce“.
[2] Žalobce podáním ze dne 20. 2. 2019, doplněným dne 30. 9. 2019, požádal, aby projednávaná věc byla z důvodu vhodnosti postoupena Okresnímu soudu v Olomouci „z důvodu jeho nestrannosti a neúčasti na předchozích řízeních, které žalobce vedl“.
[3] Žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí.
[4] Obvodní soud pro Prahu 9 předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
[5] Podle §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
[6] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[7] Žalobce v podáních ze dne 20. 2. 2019 a ze dne 30. 9. 2019 neuvádí žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti.
[8] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že projednávaná věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 se nepřikazuje podle §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu téhož stupně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu