ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.1264.2020.1
sp. zn. 28 Cdo 1264/2020-149
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce: Ing. Aleš Klaudy, se sídlem v Děčíně, Masarykovo náměstí 191/18, insolvenční správce SlaDez, s. r. o., IČO 01450999, se sídlem v Praze 1, Opatovická 165/10, zastoupený Mgr. Martinem Kolářem, advokátem se sídlem v Děčíně, Na Vinici 1227/32, proti žalovanému J. S., nar. XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Simonou Šulcovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, nám. Jiřího z Poděbrad 1554/6, o zaplacení částky 7 386 357 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 103 C 20/2018, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. prosince 2019, č. j. 26 Co 226/2019-130, a rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 2. července 2019, č. j. 103 C 20/2018-113, takto:
I. Řízení o „dovolání“ žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 2. července 2019, č. j. 103 C 20/2018-113, se zastavuje .
II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením odvolací soud odmítl odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 2. 7. 2019, č. j. 103 C 20/2018-113, jímž mu bylo uloženo zaplatit žalobci částku 7 386 357 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a byl zavázán zaplatit soudní poplatek a nahradit žalobci náklady prvostupňového řízení (výrok I. usnesení odvolacího soudu); současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II. usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti rozsudku soudu prvního stupně podal dovolání žalovaný.
Dovoláním napadená rozhodnutí byla vydána po 29. 9. 2017, Nejvyšší soud je tudíž, jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu), projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále i jen „o. s. ř.“.
Dovolání je ve smyslu §236 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věty první, o. s. ř.), podle ustanovení §243b o. s. ř. a §104 odst. 1 o. s. ř. řízení o dovolání proti výše uvedenému rozsudku soudu prvního stupně zastavil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
V posuzované věci žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání pro neodstranění vad (§43 odst. 2 o. s. ř.). Proti takovému usnesení – jak plyne se shora citovaných ustanovení zákona – je přípustná žaloba pro zmatečnost (srov. §229 odst. 4 o. s. ř.), což možnost dovolání vylučuje (srov. §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.), o čemž byl dovolatel ostatně náležitě poučen. K tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3807/2016.
Dovolání žalovaného, pokud jím je napadáno usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání, tedy přípustné není, a proto je Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věty první, o. s. ř.), postupem podle §243c odst. 1, věty první, o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci, který by jinak měl na jejich náhradu zásadně právo, v této fázi řízení náklady nevznikly.
Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz .
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 8. 2020
Mgr. Zdeněk Sajdl
předseda senátu