ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.1756.2020.1
sp. zn. 28 Cdo 1756/2020-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Michaelem Pažitným, Ph.D., v právní věci žalobce J. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Vládě České republiky, se sídlem v Praze 1, Nábřeží Edvarda Beneše 4, o vyplacení alikvótní částky starobního důchodu od ČSSZ, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 11355/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2020, č. j. 39 Co 376/2019-29, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3, věta první, občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“):
Obvodní soud pro Prahu 1 (dále také „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 25. 3. 2019, č. j. 33 Nc 11355/2018-20, odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. podání žalobce ze dne 10. 7. 2018, jež bylo doručeno Nejvyššímu soudu, neboť žalobce ve lhůtě neodstranil vady označeného podání, ač k tomu byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 2. 2019, č. j. 33 Nc 11355/2018-16, vyzván (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Městský soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 13. 1. 2020, č. j. 39 Co 376/2019-29, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání žalobce, jež nebyl pro dovolací řízení právně zastoupen. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 2. 2020,
č. j. 33 Nc 11355/2018-36, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti shora označenému usnesení odvolacího soudu. Současně byl vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů, jdoucí ode dne doručení usnesení, předložil soudu prvního stupně plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, neboť v opačném případě by Nejvyšší soud řízení zastavil. Na tuto výzvu žalobce nijak nereagoval.
Povinné zastoupení advokátem nebo v rozsahu jeho oprávnění stanoveného mu zvláštními právními předpisy notářem je nezbytnou podmínkou dovolacího řízení (§241 odst. 1 o. s. ř.). Výjimky z této podmínky jsou taxativně uvedeny
v §241 odst. 2 a 3 o. s. ř. a vystihují případy, které se v projednávané věci neuplatní. Žalobce sám právnické vzdělání nemá a dovolatelem není obchodní korporace a ani veřejnoprávní korporace (stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek), za něž by jednala osoba uvedená v §21, §21a anebo §21b o. s. ř., která má právnické vzdělání. Nejde rovněž o případ, kdy by dovolatelem byla obec, kterou zastupuje stát podle §26a odst. 3 o. s. ř.,
a za zastupovanou obec jménem státu by jednala osoba uvedená v citovaném ustanovení, která má právnické vzdělání.
Z povahy podmínky dovolacího řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem vyplývá, že její nedostatek lze odstranit, avšak dokud není splněna, nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí. Soud činí ve smyslu §104 odst. 2 o. s. ř. taková opatření, aby nedostatek podmínky řízení byl odstraněn a v případě, že se mu to nepodaří, řízení zastaví.
Protože v projednávané věci dovolatel přes výzvu soudu prvního stupně uvedený nedostatek neodstranil, nemohl Nejvyšší soud (§243c odst. 3 věta třetí, a §243f odst. 2 o. s. ř.) postupovat jinak, než podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavit.
V souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 6. 2020
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu