ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.2650.2018.3
sp. zn. 28 Cdo 2650/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně Královské kanonie premonstrátů na Strahově , se sídlem v Praze 1, Strahovské nádvoří 132/1, identifikační číslo osoby: 00415090, zastoupené JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4, Na Podkovce 281/10, proti žalovaným 1) J. K. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Milanem Kocourkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, 2) České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby: 69797111, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 16 C 244/2013, o návrhu žalovaného 1) na zrušení soudních rozhodnutí podle ustanovení §243e odst. 2 občanského soudního řádu, takto:
Návrh žalovaného 1) na zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. června 2020, č. j. 26 Co 109/2020-1026, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. září 2020, č. j. 26 Co 109/2020-1035, a rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. srpna 2020, č. j. 5 C 93/2019-69, se zamítá.
Odůvodnění:
Návrhem podaným u Nejvyššího soudu dne 23. 10. 2020 se žalovaný 1) s odkazem na ustanovení §243e odst. 2 o. s. ř. domáhá zrušení soudních rozhodnutí uvedených ve výrokové části tohoto usnesení. V návaznosti na tento návrh se pak rovněž domáhá, aby byla příslušnému katastrálnímu úřadu uložena povinnost obnovit stav zápisu vlastnického práva k pozemkům specifikovaným ve výrokové části II.) tohoto usnesení předcházející nabytí právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, č. j. 20 Co 353/2017-626. Žalovaný 1) přitom odkazuje na závazný právní názor obsažený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, č. j. 28 Cdo 2650/2018-751, s nímž mají být označená soudní rozhodnutí v rozporu (tento právní názor rozhodnutí nerespektovala) a na stav zápisu v katastru nemovitostí, jež neodpovídá tomu, že soudní rozhodnutí, na jejichž základě byl zápis proveden, byla rozsudkem dovolacího soudu zrušena.
Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, č. j. 28 Cdo 2650/2018-751, byl v řízení o určení vlastnického práva státu vedeného z podnětu žaloby církevní právnické osoby ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 177/2013 Sb., zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, č. j. 20 Co 353/2017-626, a rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 1. 2017, č. j. 16 C 244/2013-556, a věc vrácena Okresnímu soudu Praha-západ k dalšímu řízení. Dovolací soud v poměrech projednávané věci soudům nižších stupňů v intencích závazného právního názoru vztahujícímu se ke střetu práva na ochranu vlastnictví dobrověrného nabyvatele a oprávněného zájmu církevní právnické osoby na restituci církevního majetku uložil, aby zkoumaly relevanci mimořádných okolností na straně nabyvatele původního církevního majetku, při jejichž existenci by střet kolidujících práv mohl být vyřešen v jeho prospěch.
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2020, č. j. 26 Co 109/2020-1026, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2020, č. j. 26 Co 109/2020
-1035, bylo změněno usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 24. 3. 2020, č. j. 16 C 244/2013-999, o předběžném opatření tak, že návrh žalovaného 1) na nařízení předběžného opatření byl zamítnut.
Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 8. 2020, č. j. 5 C 93/2019-69, byla žalovaným (Naděje Kříže, s. r. o. a J. K.) uložena povinnost zdržet se vstupu, vjezdu a jakékoliv činnosti na některých z pozemků, jež byly označeny ve výrokové části II. tohoto usnesení, a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Podle ustanovení §243e odst. 2 o. s. ř. zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu. Dovolací soud zruší též další rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na zrušovaném rozhodnutí odvolacího soudu závislá. Dozví-li se dovolací soud až dodatečně o tom, že na zrušeném rozhodnutí odvolacího soudu jsou závislá rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, rozhodne o jejich zrušení samostatným usnesením.
Z dikce věty třetí ustanovení §243e odst. 2 o. s. ř., v níž žalovaný 1) shledává oporu svého návrhu, vyplývá, že dovolací soud samostatným usnesením zruší ta rozhodnutí vydaná v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, jež jsou závislá na (dovolacím soudem) zrušeném rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž tak nemohl učinit dříve (typicky v kasačním rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě i rozhodnutí soudu prvního stupně – viz věta druhá ustanovení §243e odst. 2 o. s. ř.), neboť jejich existence nevyšla v dovolacím řízení najevo. Zásadně je tak zásah dovolacího soudu možný toliko u těch rozhodnutí, jež jsou vydána (vyhlášena) před datem, popřípadě v den data, vydání kasačního rozhodnutí dovolacího soudu.
Pokud žalovaný 1) v poměrech přítomné právní věci za soudní rozhodnutí, která by měla být dovolacím soudem postupem podle ustanovení §243e odst. 2, věta třetí, o. s. ř. zrušena, označuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2020, č. j. 26 Co 109/2020-1026, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2020, č. j. 26 Co 109/2020-1035, a rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 8. 2020, č. j. 5 C 93/2019-69, je zřejmé, že se domáhá zrušení soudních rozhodnutí vydaných až po vydání rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, č. j. 28 Cdo 2650/2018-751, vůči nimž postup podle ustanovení §243e odst. 2, věta třetí, o. s. ř. uplatnit nelze; dovolací soud tudíž nemohl rozhodnout jinak, než návrh žalovaného 1) jako nedůvodný zamítnout.
Pokud jde o navazující požadavek žalovaného 1) na obnovení stavu zápisu v katastru nemovitostí, jenž by odpovídal tomu, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, č. j. 28 Cdo 2650/2018-751, byl pravomocně zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, č. j. 20 Co 353/2017-626, a rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 1. 2017, č. j. 16 C 244/2013-556, tedy soudní rozhodnutí, na jejichž základě byl proveden vklad vlastnického práva k pozemkům nárokovaným žalující církevní právnickou osobou ve prospěch žalované 2), pak je potřebné připomenout, že ingerence soudního rozhodnutí v občanskoprávních věcech se do stavu zápisů v katastru nemovitostí promítá za použití postupu, jenž je upraven v ustanoveních §6 a §17 odst. 2 a 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, k němuž může dát podnět sám žalovaný 1).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 2. 12. 2020
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu