ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.584.2020.1
sp. zn. 28 Cdo 584/2020-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně TECHNOFIBER, s.r.o. , IČ 262 24 585, se sídlem v Brně, Bulharská 2172/122, zastoupené Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem v Brně, Minská 3173/38, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany , IČ 601 62 694, se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, o 22.492.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 64/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 5. srpna 2019, č. j. 8 C 64/2019-15, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2019, č. j. 70 Co 327/2019-22, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 5. srpna 2019, č. j. 8 C 64/2019-15, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2019, č. j. 70 Co 327/2019-22, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 5. 8. 2019, č. j. 8 C 64/2019-15, žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 10. 2019, č. j. 70 Co 327/2019-22, usnesení soudu prvního stupně k odvolání žalobkyně potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně napadla žalobkyně dovoláním, v němž navrhuje, aby Nejvyšší soud obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení.
Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017, které je dle čl. II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.
Řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 5. 8. 2019 Nejvyšší soud zastavil (§104 odst. 1 ve spojení s §243b o. s. ř.), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem jen proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost k projednání dovolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2749/2014, ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 6033/2016, a ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2342/2018).
Dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 11. 10. 2019 pak Nejvyšší soud odmítl podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř., neboť je jím napadáno usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku, proti němuž je dovolání objektivně nepřípustné (obdobně viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3200/2018, ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 33 Cdo 4114/2018, a ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3415/2019).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle §243c odst. 3, §224 odst. l, §151 odst. 1, části věty před středníkem, a §146 odst. 2 i 3 o. s. ř. s tím, že žalované v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 8. 2020
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu