ECLI:CZ:NS:2020:28.ND.222.2020.1
sp. zn. 28 Nd 222/2020-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné: Pojišťovna Patricie, a. s., se sídlem v Praze 2, Bělehradská 299/132, identifikační číslo osoby: 61859869, zastoupené JUDr. Josefem Veverkou, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí Kinských 76/7, proti povinnému: M. B. , narozen XY, posledně na území ČR ve výkonu trestu ve Věznici Brno, státní příslušník Slovenské republiky, pro vymožení částky 12.027,- Kč, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 10826/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 10826/2019, projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň-město, se sídlem v Plzni, Dominikánská 8, požádal dne 23. 12. 2019 Okresní soud v Litoměřicích o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 12.027,- Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 2. 2013, č. j. 29 T 244/2012-425.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 7. 4. 2020, č. j. 31 EXE 10826/2019-26, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení §11 odst. 3 a §105 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení §45 odst. 2 a §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „exekuční řád“), uvedl, že povinný je slovenský státní příslušník a na území České republiky byl do 9. 9. 2017 ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Brno. Po uplynutí výkonu trestu byl následně realizován trest vyhoštění na dobu pěti let. Povinný nemá na území České republiky evidován žádný druh pobytu cizince a žádné bydliště není soudu ani známo.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 exekučního řádu. Z ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz ), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Litoměřicích, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 5. 2020
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu