ECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.141.2020.1
sp. zn. 29 Cdo 141/2020-275
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce Z. N. , narozeného XY, bytem XY., proti žalované JUDr. Haně Záveské , advokátce, se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8, PSČ 293 01, jako správkyni konkursní podstaty úpadce Z. N., zastoupené Mgr. Ladislavem Baše, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Břetislavova 1057/6, PSČ 500 02, o vyloučení pohledávky ze soupisu pohledávek, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2018, č. j. 16 Cmo 1/2018-225, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 8. prosince 2016, č. j. 51 CmI 1/2011-190, Krajský soud v Praze (dále jen „konkursní soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce (Z. N.) domáhal vyloučení pohledávky č. 15 věřitele JUDr. Zdeňka Šulce, správce konkursní podstaty úpadce H + Z Handel-Montagebau, s. r. o., ze soupisu pohledávek v konkursním řízení žalobce, vedeném u konkursního soudu pod sp. zn. 39 K 12/2006 (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek konkursního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce „blanketní“ dovolání a současně požádal o ustanovení advokáta za účelem sepisu a podání dovolání. O návrhu na ustanovení zástupce rozhodl konkursní soud usnesením ze dne 17. října 2018, č. j. 51 CmI 1/2011-238, (39 K 12/2006), tak, že se zástupce neustanovuje. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesení konkursního soudu potvrdil usnesením ze dne 7. května 2019, č. j. 13 Cmo 13/2019-258. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 20. června 2019.
Jelikož při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“), konkursní soud ho usnesením ze dne 3. září 2019, č. j. 51 CmI 1/2011-265, mimo jiné vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil ve lhůtě určené ve výzvě ani později, přes poučení o následcích nečinnosti. Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř., když dovolatel z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení a žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007), plyne z §432 odst. 1. §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. k tomu důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 1. 2020
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu