ECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.2.2020.1
sp. zn. 29 Cdo 2/2020-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně I. Č. , narozené XY, bytem XY, proti žalovaným 1/ JUDr. Daniele Urbanové , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 988/31, PSČ 110 00, insolvenční správkyni dlužnice L. K., narozené XY, a 2/ NAXOS a. s. , se sídlem v Praze 5, Holečkova 103/31, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 26445867, o nařízení předběžného opatření, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 2394/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2019, č. j. 54 Co 349/2019-16, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 25. září 2019, č. j. 33 Nc 2394/2019-9, Obvodní soud pro Prahu 1:
1/ Odmítl návrh ze dne 24. září 2019, jímž se žalobkyně (I. Č.) domáhala vůči žalovaným (1/ JUDr. Daniele Urbanové, insolvenční správkyni dlužnice L. K., a 2/ NAXOS a. s.) nařízení předběžného opatření, jímž by druhé žalované bylo uloženo zdržet se konání veřejné dražby dne 25. září 2019.
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
[2] K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. října 2019, č. j. 54 Co 349/2019-16:
1/ Potvrdil usnesení obvodního soudu (první výrok).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné též proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření. Přitom podle jiného ustanovení (než podle §237 o. s. ř.) dovolání přípustné být nemůže. S přihlédnutím k odmítnutí dovolání v přiměřené lhůtě se stalo bezpředmětným rozhodování o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
[4] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání bylo odmítnuto a u žalovaných nebyly zjištěny žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. ledna 2020
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu