ECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.3362.2020.1
sp. zn. 29 Cdo 3362/2020-618
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v konkursní věci úpadce POZEMSTAV HB s. r. o. , se sídlem v Chrudimi, Havlíčkova 795, PSČ 537 01, identifikační číslo osoby 25 27 86 31, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 56 K 92/2007, o procesním nástupnictví na straně konkursního věřitele VISTAV PLUS s. r. o., v likvidaci , se sídlem v Havlíčkově Brodě, Havířská 449, PSČ 580 01, identifikační číslo osoby 27 51 47 81, o dovolání společnosti WELL Group a. s. , se sídlem v Praze 7, Tusarova 1179/37, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 25 94 50 68, zastoupené JUDr. Ladislavem Sedlákem, advokátem, se sídlem v Humpolci, Nerudova 185, PSČ 396 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2019, č. j. 2 Ko 23/2019-586, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „konkursní soud“) usnesením ze dne 22. července 2019, č. j. 56 K 92/2007-578, nevyhověl návrhu společnosti WELL GROUP a. s. (dále jen „společnost), aby vstoupila do konkursního řízení (vedeného na majetek úpadce POZEMSTAV HB s. r. o.) na místo věřitele č. 10 (VISTAV PLUS s. r. o., v likvidaci ̶ dále jen „věřitel“).
Konkursní soud vyšel z toho, že:
1) Usnesením ze dne 6. února 2008, č. j. 56 K 92/2007-143, prohlásil konkurs na majetek úpadce a správcem konkursní podstaty ustavil Mgr. Josefa Smutného.
2) Přihláškou doručenou konkursnímu soudu dne 20. března 2008 přihlásil do konkursního řízení věřitel pohledávku ve výši 1.197.525,- Kč, jako pohledávku nevykonatelnou, bez nároku na oddělené uspokojení; pohledávka byla při přezkumném jednání zjištěna.
3) Věřitel byl vymazán z obchodního rejstříku bez právního nástupce dne 20. srpna 2015, a to z důvodu ukončení likvidace k 30. červnu 2015.
4) Podáním ze dne 18. dubna 2019 (doručeným konkursnímu soudu dne 3. června 2019) navrhla společnost, aby „vstoupila jako nový účastník na místo věřitele do konkursního řízení“, když na ni „přešla“ přihlášená pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. listopadu 2013 (respektive notářského zápisu ze dne 19. června 2014).
Na tomto základě konkursní soud ̶ vycházeje z ustanovení §107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením §66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ̶ zdůraznil, že návrh na vstup společnosti do konkursního řízení mohl podat pouze věřitel; v poměrech dané věci tak návrh podala neoprávněná osoba.
Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti usnesením ze dne 29. listopadu 2019, č. j. 2 Ko 23/2019-586, potvrdil usnesení konkursního soudu ve znění, že se zamítá návrh společnosti, aby vstoupila do konkursního řízení na místo věřitele.
Odvolací soud – vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněného pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 37/2004“) – shodně s konkursním soudem uzavřel, že společnost nebyla oprávněna k podání návrhu podle ustanovení §107 odst. 1 (správně „§107a odst. 1“) o. s. ř.; takový návrh mohl podat jen věřitel.
Dále odvolací soud doplnil, že za stavu, kdy věřitel zanikl bez právního nástupce, musí konkursní soud za přiměřeného užití ustanovení §107 odst. 3 o. s. ř. rozhodnout „o zastavení konkursního řízení“ ve vztahu k věřiteli.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, majíc (ve skutkových poměrech dané věci, kdy věřitel zanikl bez právního nástupce) za nesprávné právní posouzení věci podle ustanovení §107a o. s. ř., s tím, že procesní nástupnictví mělo být posouzeno podle ustanovení §107 odst. 3 o. s. ř.
Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z ustanovení §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. k tomu též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněného pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Dovolání, které je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno je v souladu se závěry formulovanými Nejvyšším soudem v R 37/2004, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 209/2010, uveřejněném pod číslem 15/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
O tom, že podání společnosti ze dne 18. dubna 2019 (č. l. 541) je (posuzováno podle jeho obsahu ̶ §41 odst. 2 o. s. ř.) návrhem podle ustanovení §107a o. s. ř., nemá ani Nejvyšší soud žádné pochybnosti. Současně je zcela zjevné, že věřitel nepodal návrh, aby na jeho místo do konkursního řízení vstoupila společnost.
Tím, že věřitel poté, kdy pohledávku postoupil společnosti, neučinil návrh podle ustanovení §107a o. s. ř., nepochybně „založil“ svůj odpovědnostní vztah vůči společnosti (nepostupoval tak, aby společnost mohla pokračovat ve vymáhání pohledávky v konkursním řízení). Jestliže se společnost začala zajímat o možnost nápravy [v rozporu s obecným právním principem „vigilantibus iura skripta sunt“ (bdělým náležejí práva)] až po několika letech, kdy již byl věřitel vymazán z obchodního rejstříku, jde tato skutečnost k její tíži; na nedostatku jejího oprávnění podat návrh podle ustanovení §107a o. s. ř. se tím nic nemění.
Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud dodává, že v dalším průběhu řízení bude úkolem konkursního soudu, aby rozhodl ve smyslu ustanovení §107 o. s. ř. o tom, zda, popřípadě s kým bude pokračovat v řízení o přihlášce pohledávky věřitele. K tomu srov. např. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 11. 2020
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu