ECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.635.2018.3
sp. zn. 29 Cdo 635/2018-243
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Swiss Forfait s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Na Perštýně 362/2, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28228294, zastoupeného Mgr. Filipem Kubrychtem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) C. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY a 2) K. O. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Robertem Kabátem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1044/23, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 74/2015, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2017, č. j. 12 Cmo 315/2016-215, o opravě rozsudku Nejvyššího soudu, takto:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2020, č. j. 29 Cdo 635/2018-236, se ve výroku opravuje tak, že za slova „rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. května 2016, č. j. 30 Cm 74/2015-160“ se doplňuje text „ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným“.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 29. května 2015, č. j. 30 Cm 74/2015-27, uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci směnečný peníz ve výši 387.063 Kč s 6% úrokem za dobu od 6. prosince 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1.290 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 44.005,20 Kč.
Rozsudkem ze dne 26. května 2016, č. j. 30 Cm 74/2015-160, soud prvního stupně ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) a rozhodl o nákladech námitkového řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání druhého žalovaného rozsudkem ze dne 31. srpna 2017, č. j. 12 Cmo 315/2016-215, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným (první výrok) a uložil druhému žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 24.587 Kč (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, kterému Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 31. března 2020, č. j. 29 Cdo 635/2018-236 (dále jen „rozsudek“), vyhověl, když zrušil jak dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu, tak rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Přestože z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že Nejvyšší soud se v dovolacím řízení zabýval (mohl zabývat) správností rozhodnutí soudů nižších stupňů jen ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným (dovolatelem), ve výroku rozsudku Nejvyšší soud výslovně tuto skutečnost nijak nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně svým rozsudkem ponechal v platnosti vydaný směnečný platební rozkaz v celém rozsahu (tedy ve vztahu k oběma žalovaným), lze mít rozsah, v němž bylo rozsudkem Nejvyššího soudu zrušeno také rozhodnutí soudu prvního stupně, za nesprávný.
Nejvyšší soud proto tuto zjevnou nesprávnost opravil způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení (srov. §164, §243b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Po opravě tak výrok rozsudku zní: „Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2017, č. j. 12 Cmo 315/2016-215, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. května 2016, č. j. 30 Cm 74/2015-160, ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.“
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 6. 2020
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu