ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.105.2018.1
KSPA 60 INS XY
60 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 105/2018-108
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Insolvency Project v. o. s. , se sídlem v Hradci Králové, Bieblova 1110/1b, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 28860993, jako insolvenčního správce dlužníka A. Š., proti žalovaným 1) R. D. , narozenému XY, a 2) E. D. , narozené XY, oběma bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, PSČ 120 00, o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. 60 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka A. Š. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 60 INS XY, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2018, č. j. 60 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPA 60 INS XY), takto:
I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2018, č. j. 60 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPA 60 INS XY), a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. října 2017, č. j. 60 ICm XY, se zrušují a řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 26. října 2017, č. j. 60 ICm XY, zamítl návrh žalovaných na přerušení řízení (bod I. výroku), určil, že kupní smlouva ze dne 19. října 2015, kterou dlužník (A. Š.) prodal žalovaným (R. D. a E. D.) nemovité věci (blíže specifikované v rozsudku) [dále jen „nemovitosti“], je vůči věřitelům insolvenčního řízení vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSPA 60 INS XY neúčinným právním úkonem (bod II. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku) a uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně České republice soudní poplatek (bod IV. výroku).
2. K odvolání žalovaných Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil v bodech II. až IV. výroku rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Odvolací soud - ve shodě s insolvenčním soudem - dospěl k závěru, že kupní smlouva ze dne 19. října 2015 je vůči věřitelům dlužníka neúčinným právním úkonem podle §240 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní společné dovolání, jehož přípustnost vymezují ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Konkrétně jde o otázku:
5. „Je neúčinným právní úkonem ve smyslu §240 insolvenčního zákona kupní smlouva, kterou dlužník převede na své věřitele za obvyklou cenu [2 500 000 Kč] nemovitosti, přičemž kupní cena je mezi nimi vypořádána tak, že část [1 500 000 Kč] této kupní ceny je použita na vyplacení dluhu prodávajícího vůči bance, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem zřízeným k převáděným nemovitostem, a zbylá menší část [1 000 000 Kč] kupní ceny je dohodou prodávajícího a věřitelů započtena na pohledávku věřitelů za prodávajícím z titulu poskytnutých půjček s tím, že věřitelé se zavázali pro tento případ ve zbylém rozsahu [2 500 000 Kč] svoji pohledávku za prodávajícím neuplatňovat, čímž se prodávajícímu ve finále dostalo dvojnásobku obvyklé ceny prodávaných nemovitostí?“
6. Dovolatelé namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
7. Dovolání v dané věci je přípustné podle §237 o. s. ř., když v posouzení otázky dovolateli předestřené, na které napadené rozhodnutí spočívá, jde o věc dovolacím soudem v insolvenčních souvislostech beze zbytku neřešenou.
8. U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží k tomu, zda jsou ve věci splněny podmínky řízení. V tomto směru je rozhodné, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 4. června 2020, č. j. KSPA 60 INS XY, (mimo jiné) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka. Tímto rozhodnutím, které nabylo v uvedeném rozsahu právní moci 4. června 2020, insolvenční řízení ve věci dlužníka skončilo (§413 insolvenčního zákona).
9. Z úpravy obsažené v §159 odst. 6 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. května 2019, pro věc rozhodném) přitom plyne, že ve sporu o odpůrčí žalobě (§159 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona), který byl přerušen dnem, kdy insolvenční řízení skončilo rozhodnutím, jímž vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení, lze pokračovat pouze na návrh některého z dlužníkových věřitelů, podaný do 30 dnů ode dne přerušení sporu. V dané věci žádný z věřitelů v zákonné lhůtě návrh na pokračování v řízení nepodal. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu a insolvenčního soudu zrušil a řízení zastavil (§159 odst. 6 insolvenčního zákona, §104 odst. 1 o. s. ř.).
10. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů je odůvodněn ustanoveními §163 insolvenčního zákona, §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.
11. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 7. 2020
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu