ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.115.2020.1
KSPH 67 INS XY
67 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 115/2020-639
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce F. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Jakubem Štilcem, advokátem, se sídlem v Praze, Slezská 949/32, PSČ 120 00, proti žalovanému Mgr. Robertu Hynkovi , se sídlem v Praze 1, Vodičkova 699/30, PSČ 110 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka F. K., zastoupenému Mgr. Martinem Janečkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 699/30, PSČ 110 00, za účasti F. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Švarcem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 695/24, PSČ 110 00, o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 67 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 67 INS XY, o dovolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2020, č. j. 67 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPH 67 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Vedlejší účastník je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení částku 4 114 Kč, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 15. října 2019, č. j. 67 ICm XY, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vyloučení (ve výroku blíže specifikovaných) akcií ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (bod I. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným (bod II. výroku) a mezi žalobcem a vedlejším účastníkem (bod III. výroku).
[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. května 2020, č. j. 67 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPH 67 INS XY), změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žalobě vyhověl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal vedlejší účastník dovolání, které podle jeho obsahu směřuje proti prvnímu výroku (o věci samé), a které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a odst. 3 věty první ve spojení s §218 písm. b/ a §240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako podané osobou, která k němu není oprávněna.
[4] Vedlejší účastník totiž není podle ustálené judikatury dovolacího soudu osobou oprávněnou k podání dovolání ve věci samé. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněné pod číslem 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2019, sen. zn. 29 ICdo 80/2017.
[5] Výroky o nákladech dovolacího řízení se opírají o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání vedlejšího účastníka bylo odmítnuto, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 17. srpna 2020), určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 17. dubna 2020. Advokátu žalobce přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna dle §11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu. Incidenční spor o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka je ve smyslu §9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu sporem ve věci rozhodované v insolvenčním řízení, u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sen. zn. 29 ICdo 13/2013, uveřejněné pod číslem 91/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomu odpovídá (dle §7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč jde o částku 3 400 Kč. S připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč (§137 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.) jde o částku 4 114 Kč, kterou Nejvyšší soud přiznal žalobci k tíži vedlejšího účastníka.
Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným Nejvyšší soud nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, když podle obsahu spisu v tomto směru žalobci žádné náklady nevznikly.
[6] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 23. 9. 2020
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu