ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.116.2019.1
MSPH 59 INS 11930/2010
59 ICm 166/2012
sp. zn. 29 ICdo 116/2019-357
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce EUROPE COMPANY BUILDING SE , se sídlem v Praze 1, Pařížská 67/11, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24129470, zastoupeného JUDr. Vladimírem Jaškem Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Pařížská 67/11, PSČ 110 00, proti žalované Mgr. Barboře Novotné Opltové , se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyni dlužníka Demorecykla s. r. o., v likvidaci, zastoupené Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 59 ICm 166/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Demorecykla s. r. o., v likvidaci , se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25674595, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 59 INS 11930/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. června 2019, č. j. 59 ICm 166/2012, 103 VSPH 372/2018-285 (MSPH 59 INS 11930/2010), o návrhu dovolatelky na odklad právní moci, takto:
Návrh na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12 června 2019, č. j. 59 ICm 166/2012, 103 VSPH 372/2018-285 (MSPH 59 INS 11930/2010), se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 12. března 2018, č. j. 59 ICm 166/2012-261, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu na vyloučení ve výroku specifikovaných nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body II. a III. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žalobě vyhověl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnila tím, že předmětné nemovitosti představují významné aktivum, které by mohlo sloužit k uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů dlužníka, a žalobkyni v důsledku vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka nic nebrání ve zcizení či zatížení nemovitostí právy třetích osob, čímž může být právo přihlášených věřitelů dlužníka na uspokojení jejich pohledávek ohroženo. Dovolatelka se dále domnívá, že případný odklad právní moci napadeného rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Srov. dále (ve vazbě na skutečnost, že incidenční spor byl zahájen před 1. lednem 2014) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Nejvyšší soud se zabýval tím, zda v poměrech dané věci jsou splněny podmínky pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí (§243 písm. b/ o. s. ř.). Podle citovaného ustanovení před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud návrh dovolatelky zamítl, jelikož s přihlédnutím ke kritériím formulovaným pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nemá v dané věci předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí za splněné.
Žalobce a dovolatelka totiž (jak plyne z jejich shodných tvrzení) uzavřeli dohodu o dočasném nakládání s nemovitou věcí (dále jen „dohoda“), v níž se žalobce zavázal zdržet se do skončení dovolacího řízení jakéhokoli zcizení či zatížení předmětných nemovitostí věcnými právy třetích osob (srov. kopii dohody, č. l. 341-342). Se zřetelem k obsahu dohody tak nelze dospět k závěru, že by dovolatelka byla (neodložením právní moci napadeného rozhodnutí) závažně ohrožena na svých právech ve smyslu §243 písm. b/ o. s. ř.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 4. 2020
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu