ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.15.2018.1
KSCB 28 INS 1350/2014
42 ICm 906/2015
sp. zn. 29 ICdo 15/2018-150
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce AS ZIZLAVSKY v. o. s. , se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28490738, jako insolvenčního správce dlužníka Via Chem Group, a. s., zastoupeného JUDr. Zbyňkem Petrem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Kalinovo nábřeží 605/0, PSČ 580 01, proti žalovanému ,,Centrum pro ekonomiku a politiku“ , se sídlem v Praze, Opletalova 1284/37, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 68402091, zastoupenému JUDr. Miroslavem Zamiškou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 957/23, PSČ 110 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích , se sídlem v Českých Budějovicích, Goethova 1949/2, PSČ 370 70, o určení neúčinnosti smlouvy o prodeji cenných papírů a vydání plnění do majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm 906/2015 , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Via Chem Group, a. s. , se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská tř. 303/113, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 26694590, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 1350/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. června 2017, č. j. 42 ICm 906/2015, 101 VSPH 910/2016-118 (KSCB 28 INS 1350/2014), takto:
I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. června 2017, č. j. 42 ICm 906/2015, 101 VSPH 910/2016-118 (KSCB 28 INS 1350/2014), a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. září 2016, č. j. 42 ICm 906/2015-70 , se zrušují a řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 15. září 2016, č. j. 42 ICm 906/2015-70 , Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) určil, že smlouva o prodeji cenných papírů uzavřená mezi dlužníkem (Via Chem Group, a. s.) a žalovaným (,,Centrum pro ekonomiku a politiku“) dne 3. dubna 2013 je vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení dlužníka neúčinným právním úkonem (bod I. výroku), uložil žalovanému zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku 400 000 Kč (bod II. výroku), rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku) a uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (bod IV. výroku).
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Odvolací soud - ve shodě s insolvenčním soudem - dospěl k závěru, že smlouva o prodeji cenných papírů je vůči věřitelům dlužníka neúčinným právním úkonem podle §241 odst. 3 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Konkrétně jde o tyto otázky:
1/ Je skutečnost, že byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenční soud dosud nerozhodl o tom, že dlužník není v úpadku, bez dalšího dostačující pro závěr o zvýhodňujícím právním úkonu ve smyslu §241 odst. 1 insolvenčního zákona a pro závěr, že žádný z věřitelů dlužníka nemůže být uspokojen zcela?
2/ Byla-li dlužníku povolena (avšak dosud neschválena) reorganizace, je nezbytné pro závěr o zvýhodňujícím právním úkonu ve smyslu §241 odst. 1 insolvenčního zákona zjištění o výši uspokojení věřitele, které by získal v případě řešení úpadku dlužníka konkursem (především o stavu, v jakém by se pohledávky věřitelů považovaly v okamžiku rozhodování soudu za zjištěné), a to s ohledem na rozdílnou úpravu obsaženou v §336 odst. 4 a §201 insolvenčního zákona?
3/ Odkoupí-li dlužník jako emitent dluhopisu od věřitele jako vlastníka dluhopisu dlužníkem emitovaný dluhopis před jeho splatností, jde o splacení dluhopisu (plnění dlužníka bez protiplnění) nebo o úplatný převod dluhopisu (plnění dlužníka s protiplněním - ve formě dluhopisu, který dlužník může potenciálně dále převádět) a může jít o výjimku ze zvýhodňujících právních úkonů podle §241 odst. 5 písm. b/ insolvenčního zákona?
Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání v dané věci je přípustné podle §237 o. s. ř., když v posouzení otázek dovolatelem předestřených, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, jde o věc dovolacím soudem v insolvenčních souvislostech beze zbytku neřešenou.
U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží k tomu, zda jsou ve věci splněny podmínky řízení. V tomto směru je rozhodné, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 14. června 2019, č. j. KSCB 28 INS 1350/2014-B-525, vzal na vědomí splnění podstatných částí aktualizovaného reorganizačního plánu dlužníka ze dne 18. května 2018. Tímto rozhodnutím, které nabylo právní moci 14. června 2019, reorganizace dlužníka skončila (§364 odst. 3 insolvenčního zákona). Následně insolvenční soud usnesením ze dne 21. června 2019, č. j. KSCB 28 INS 1350/2014-B-528, jež nabylo právní moci 10. července 2019, zprostil insolvenčního správce funkce a rozhodl o jeho odměně a nákladech.
Z úpravy obsažené v §159 odst. 6 insolvenčního zákona přitom plyne, že ve sporu o odpůrčí žalobě (§159 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona), který byl přerušen dnem, kdy insolvenční řízení skončilo rozhodnutím, jímž vzal insolvenční soud na vědomí splnění reorganizačního plánu, lze pokračovat pouze na návrh některého z dlužníkových věřitelů, podaný do 30 dnů ode dne přerušení sporu. V dané věci žádný z věřitelů v zákonné lhůtě návrh na pokračování v řízení nepodal. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu a insolvenčního soudu zrušil a řízení zastavil (§159 odst. 6 insolvenčního zákona, §104 odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů je odůvodněn ustanoveními §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 1. 2020
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu