ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.91.2018.1
KSLB 76 INS XY
76 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 91/2018-155
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. H. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Davidem Bezuchou, advokátem, se sídlem v Liberci, Kostelní 10/5, PSČ 460 01, proti žalované České republice - České správě sociálního zabezpečení , se sídlem v Praze 5, Křížová 1292/25, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 00006963, o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. H. , vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 2016, č. j. 76 ICm XY, 101 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 2. března 2016, č. j. 76 ICm XY, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh žalobce (J. H.), aby mu pro účely incidenčního řízení byl zástupcem ustanoven advokát Mgr. David Bezucha.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce prostřednictvím advokáta Mgr. Davida Bezuchy (zástupce ustanoveného pro dovolací řízení insolvenčním soudem usnesením ze dne 13. dubna 2018, č. j. 76 ICm XY) dovolání, které má za přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k řešení otázky, zda žalobce splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.), při jejímž posouzení se odvolací soud dle názoru dovolatele odchýlil od v dovolání konkretizované judikatury Nejvyššího soudu a od nálezů Ústavního soudu „ve věci práva na právní pomoc“.
Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl podle §243c odst. 1 věta první o. s. ř. jako nepřípustné. V důsledku okolností nastalých po vydání rozhodnutí odvolacího soudu se totiž dovolání stalo bezpředmětným (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).
V posuzované věci bylo o dovolání dovolatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2017, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), jímž byl potvrzen rozsudek insolvenčního soudu ze dne 7. října 2016, č. j. 76 ICm XY, kterým byla zamítnuta žaloba žalobce, rozhodnuto tak, že jej Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 29. dubna 2020, sen. zn. 29 ICdo 92/2018. Za této situace je tak nadbytečné řešit, zda měl být dovolateli (žalobci) ustanoven zástupce z řad advokátů pro účely zastupování v (tomto) incidenčním řízení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §163 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve spojení s ustanoveními §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 29. září 2017 (článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 5. 2020
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu