Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2020, sp. zn. 29 NSCR 135/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.135.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.135.2019.1
KSOS 39 INS XY sp. zn. 29 NSČR 135/2019-B-98 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice A. D. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 39 INS XY, o zrušení oddlužení, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Petrem Dítě, MBA, LL.M., advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 12/19, PSČ 779 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. dubna 2018, č. j. KSOS 39 INS XY, 3 VSOL XY, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: [1] Usnesením ze dne 14. prosince 2017, č. j. KSOS 39 INS XY , Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné z rušil schválené oddlužení dlužnice (bod I. výroku) a prohlásil na její majetek konkurs, který „bude řešen“ jako nepatrný (bod II. výroku). [2] K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. dubna 2018, č. j. KSOS 39 INS XY, 3 VSOL XY , potvrdil usnesení insolvenčního soudu. [3] Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a to především proto, že insolvenční soud pokládal za osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu na zrušení oddlužení věřitele, který svou pohledávku nepřihlásil, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. [4] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v ustanovení §238 o. s. ř., odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v otázce aktivní věcné legitimace k podání návrhu na zrušení oddlužení v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Jde především o tyto judikatorní závěry: [5] Jsou-li naplněny podmínky ustanovení §418 odst. 1 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. června 2017 (pro věc rozhodném s ohledem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2020, sen. zn. 29 NSČR 170/2018, uveřejněného pod číslem 102/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek): [1/ vznik peněžitého závazku dlužníka po schválení oddlužení; 2/ neuhrazení tohoto peněžitého závazku po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti; 3/ zaviněné jednání dlužníka vedoucí ke vzniku tohoto peněžitého závazku], je povinností insolvenčního soudu rozhodnout o zrušení oddlužení a prohlásit na majetek dlužníka konkurs (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. 29 NSČR 110/2015, uveřejněné pod číslem 83/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2017, sen. zn. 29 NSČR 54/2017). [6] Již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2018, sen. zn. 29 NSČR 143/2016, a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2020, sen. zn. 29 NSČR 102/2018, dovolací soud uvedl, že domáhat se zrušení schváleného oddlužení mohou pouze dlužník, insolvenční správce, věřitelský výbor a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Podá-li návrh na zrušení schváleného oddlužení „jiná osoba“, může insolvenční soud takové podání vyhodnotit jako podnět a využít jej v rámci své dohlédací činnosti; shledá-li podnět důvodným, může o zrušení schváleného oddlužení rozhodnout postupem podle ustanovení §418 insolvenčního zákona. [7] Se závěry shrnutými v odstavcích [5] až [6] je napadené rozhodnutí v souladu. Možnost insolvenčního soudu vydat rozhodnutí podle §418 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona i bez návrhu je nadto výslovně stanovena v §418 odst. 4 větě poslední insolvenčního zákona. [8] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 11. 2020 Mgr. Milan Polášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/26/2020
Senátní značka:29 NSCR 135/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.135.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Oddlužení (přerušení, zrušení)
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§418 odst. 4 předpisu č. 182/2006Sb. ve znění do 30.06.2017
§418 odst. 1 písm. c) předpisu č. 182/2006Sb. ve znění do 30.06.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/08/2021
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 370/21
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12