Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.08.2020, sp. zn. 29 NSCR 152/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.152.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.152.2018.1
KSLB 76 INS XY sp. zn. 29 NSČR 152/2018-P12-38 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka J. H. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Davidem Bezuchou, advokátem, se sídlem v Liberci, Kostelní 10/5, PSČ 460 01, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 12, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. ledna 2018, č. j. KSLB 76 INS XY, 3 VSPH XY, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Usnesením ze dne 12. prosince 2017, č. j. KSLB 76 INS XY, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“), vycházeje z §7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z §107 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), rozhodl, že v insolvenčním řízení bude nadále namísto dosavadního věřitele AB 5 B. V. pokračováno se společností AB 4 B. V. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak proto, že dovoláním předestřenou otázkou, tj. zda je společnost AB 4 B. V. právním nástupcem společnosti AB 5 B. V., se Nejvyšší soud na základě identických skutečností (zánik společnosti AB 5 B. V. v důsledku sloučení se společností AB 4 B. V. jako nástupnickou společností ke dni 17. října 2016, doložený stejným výpisem z nizozemského obchodního rejstříku ze dne 20. října 2016), zabýval v usnesení ze dne 19. ledna 2017, č. j. 33 Cdo 5597/2016-213, a v usnesení ze dne 24. ledna 2017, č. j. 33 Cdo 5597/2016-214. Dospěl přitom ke stejnému závěru jako odvolací soud v napadeném usnesení, tedy že došlo k univerzální sukcesi práv a povinností z původní na nástupnickou společnost. Zbývá dodat, že úvahy dlužníka o tom, že nelze vyloučit, že původní věřitel (společnost AB 5 B. V.) postoupil svou pohledávku, uplatňovanou v insolvenčním řízení, na jiný subjekt ještě před samotnou fúzí, jsou pouhou spekulací. Z obsahu spisu nic takového neplyne. S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (článek II, bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 8. 2020 Mgr. Milan Polášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/31/2020
Senátní značka:29 NSCR 152/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.152.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní nástupnictví
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§7 IZ.
§107 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/08/2020
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 3312/20
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12