ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.28.2019.1
MSPH 93 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 28/2019-B-129
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka P. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS XY, o způsobu řešení úpadku, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Marillou Kokešovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Vinohradská 1336/97, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2019, č. j. MSPH 93 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 21 . listopadu 2018, č. j. MSPH 93 INS XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:
1/ Neschválil oddlužení dlužníka P. K. (bod IV. výroku).
2/ Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod V. výroku).
[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. ledna 2019, č. j. MSPH 93 INS XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech IV. a V. výroku.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání datované 21. ledna 2019 (B-37), doplněné podáním datovaným 7. března 2019 (B-41) a podáním datovaným 11. března 2019 (B-40), jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek:
1/ Může insolvenční soud neschválit oddlužení, není-li vyloučeno uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 30 % a nebyly-li ke dni přezkumu či rozhodnutí odvolacího soudu nikterak zpochybněny dispozice s majetkem dlužníka?
2/ Může insolvenční soud předjímat, jak dopadnou incidenční spory, nebo zda budou činěny jiné úkony a těmito skutečnostmi odůvodnit neschválení oddlužení?
[4] Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že v posouzení dovoláním předestřených otázek je napadené rozhodnutí souladné s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Přitom i pro účely přípustností dovolání je rozhodný výklad zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 31. května 2019.
[6] Již v usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 6/2008, uveřejněném pod číslem 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [ které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ], Nejvyšší soud vysvětlil, že insolvenční zákon zásadně nevylučuje, aby insolvenční soud rozhodl o tom, zda schvaluje oddlužení, před zjištěním přihlášených pohledávek, přestože úkol insolvenčního soudu při schválení oddlužení může být ztížen tím, že některé z těchto pohledávek budou popřeny dlužníkem či insolvenčním správcem.
[7] V usnesení ze dne 31. července 2012, sen. zn. 29 NSČR 22/2012, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2013, pod číslem 81, pak Nejvyšší soud vysvětlil (a v usnesení ze dne 31. ledna 2018, sen. zn. 29 NSČR 60/2017, zopakoval), že splňuje-li dlužník předpoklad pro schválení oddlužení obsažený v §395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona jen s přihlédnutím k možným účinkům popření některé z přihlášených pohledávek, je insolvenční soud povinen pro účely rozhodnutí o tom, zda schvaluje oddlužení, předběžně posoudit význam popření pohledávky. Jestliže insolvenční soud (v procesní situaci vymezené stavem popřené pohledávky a obsahem popěrného úkonu) nevyloučí při předběžném posouzení úspěch uplatněného popření, pak oddlužení schválí.
[8] Odvolací soud v napadeném rozhodnutí z mezí takto ustavené judikatury nikterak nevybočil (srov. k tomu např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2018, sen. zn. 29 NSČR 196/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2020, sen. zn. 29 NSČR 33/2018).
[9] Ve vztahu k té části napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, je samostatným důvodem pro odmítnutí dovolání skutečnost, že dovolací argumentace ani dovoláním předestřené právní otázky se k tomuto výroku nevztahují.
[10] Výrok o prohlášení konkursu na majetek dlužníka má povahu výroku závislého na výroku o neschválení oddlužení. V režimu ustanovení §242 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. by tedy byl automaticky odklizen (zrušen), kdyby Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným a důvodným v rozsahu, v němž odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o neschválení oddlužení. To však nic nemění na skutečnosti, že směřuje-li dovolání i proti tomuto výroku, nemůže být přípustné, jestliže neobsahuje žádné důvody, pro které by nemohl samostatně obstát výrok o prohlášení konkursu. Srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i (k přípustnosti dovolání) důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, uveřejněného pod číslem 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[11] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. srpna 2020
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu