ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.66.2020.1
KSBR 38 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 66/2020-A-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníků Z. L., narozeného XY a P. L. O. , narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS XY, o návrhu přihlášeného věřitele L. T., narozeného XY, bytem XY, na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěch Brhel, JUDr. Ivana Wontrobová a Mgr. Josef Berka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. KSBR 38 INS XY, 2 VSOL XY.
Odůvodnění:
[1] Ve věci vedené pod sp. zn. KSBR 38 INS XY, 2 VSOL XY projednává Vrchní soud v Olomouci odvolání dlužníka proti usnesení ze dne 1. června 2020, č. j. KSBR 38 INS XY, jímž Krajský soud v Brně uložil dlužníkům, aby zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč.
[2] Do insolvenčního řízení se jako věřitel přihlásil L. T. (dále jen „věřitel“), a to podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 24. února 2020 (P-1). Podáním ze dne 20. července 2020 (D-1) věřitel vznesl dotaz na odvolací soud, konkrétně na soudce Mgr. Josefa Berku, na další vývoj insolvenčního řízení; zároveň požádal, aby předmětné podání nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Odvolací soud na toto podání reagoval sdělením ze dne 21. července 2020 (D-2) a dále usnesením ze dne 23. července 2020, č. j. KSBR 38 INS XY, 2 VSOL XY, jímž tuto žádost věřitele zamítl.
[3] Podáním ze dne 24. července 2020, doplněným podáním ze dne 30. července 2020, vznesl věřitel námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhela, JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Josefa Berky. Námitku odůvodnil tím, že postup soudců při projednávání jeho podání se mu zdá přinejmenším podezřelý. Dále věřitel namítal nesprávnost odůvodnění usnesení o zamítnutí jeho žádosti. Věřitel se proto domnívá, že jmenovaní soudci nebudou rozhodovat nestranně a řádně.
[4] Soudci soudního oddělení 2 VSOL, jemuž byla věc rozvrhem práce přidělena k vyřízení (JUDr. Vojtěch Brhel, JUDr. Ivana Wontrobová a Mgr. Josef Berka), se k námitce podjatosti vyjádřili dne 31. července 2020 shodně tak, že nemají žádný poměr k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům.
[5] Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
[6] Dle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[8] Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[9] Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[10] Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení věřitele ani z obsahu spisu nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by označení soudci Vrchního soudu v Olomouci byli z rozhodování o odvolání dlužníků vyloučeni. Veškerá tvrzení uvedená v námitce směřují pouze proti postupu soudců odvolacího soudu v dané insolvenční věci, přičemž tyto okolnosti jsou vyloučeny jako důvod k vyloučení soudce přímo §14 odst. 4 o. s. ř.
[11] Nejvyšší soud proto rozhodl, že shora uvedení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2020
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu