ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.72.2020.1
KSUL 91 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 72/2020-B-109
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Helenou Myškovou v insolvenční věci dlužníka V. J. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 91 INS XY, o neschválení oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Martinem Kuřetem, advokátem, se sídlem v Litoměřicích, Kostelní náměstí 233/1, PSČ 412 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. května 2020, č. j. KSUL 91 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 26. března 2020, č. j. KSUL 91 INS XY, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné neschválil oddlužení dlužníka (V. J.) [bod III. výroku] a prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod IV. výroku), s tím, že bude projednáván jako konkurs nepatrný (bod V. výroku).
[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a IV. výroku.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tak, že „námitkám dlužníka v odvolání nebylo odvolacím soudem vyhověno, a to v rozporu s ustálenou judikaturou“ a v dané věci „se jedná o otázky, které by měly být vyřešeny, a to vše s ohledem na odlišnost od jiných rozhodnutí, které odvolací soud již v minulosti řešil“.
[4] Dovolatel míní, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
[5] Insolvenční správce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout jako nepřípustné.
[6] Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části).
[7] K vymezení přípustnosti srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb., které je dostupné na webových stránkách Ústavního soudu.
[8] Srozumitelný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.
[9] Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se (podle mínění dovolatele) odvolací soud odchýlil. K tomu srov. opět R 4/2014.
[10] Takové údaje se ovšem z dovolání (posuzovaného potud z obsahového hlediska) nepodávají, když dovolatel v něm blíže (byť jen slovně) neoznačuje judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud odchýlit při řešení konkrétní (dovolatelem vymezené a pro rozhodnutí ve věci významné) otázky. V kontextu dovolacích tvrzení není Nejvyššímu soudu též známa žádná judikatura, od které by se mělo napadené rozhodnutí odchylovat.
[11] Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[12] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (5. května 2020) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 11. 2020
JUDr. Helena Myšková
pověřená členka senátu