ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.89.2020.1
KSHK 33 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 89/2020-B-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníků V. B. , narozené XY, a R. B. , narozeného XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 33 INS XY, o schválení oddlužení, o dovolání Mgr. Martina Fuchsiga , insolvenčního správce dlužníků, se sídlem v Oticích, Hlavní 25, PSČ 747 81, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2020, č. j. KSHK 33 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 20. dubna 2020, č. j. KSHK 33 INS XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:
1/ Schválil zprávu o přezkumu (bod I. výroku).
2/ Schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (bod II. výroku).
3/ Uložil dlužníkům, aby do podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně platili nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce částku, jejíž rozsah ve výroku stanovil, a určil na den 20. května 2020 termín úhrady první splátky placené ze starobního důchodu dlužnice, dále ze stálé měsíční částky ve výši 19 200 Kč, kterou dlužnice pobírá na základě konkludentně uzavřené smlouvy o poskytování komplexní zdravotní a sociální služby, a ze mzdy dlužníka (body III. až V. výroku).
4/ Uložil dlužnici, aby po doručení usnesení a po dobu trvání účinků schváleného oddlužení vyplácela vždy do 20. dne v kalendářním měsíci na účet majetkové podstaty částku 19 200 Kč „na základě“ konkludentně uzavřené smlouvy o poskytování komplexní zdravotní a sociální služby mezi dlužnicí a matkou dlužnice (B. T.), kdy je dlužnici poskytována úplata ve výši vypláceného příspěvku na péči (bod VII. výroku).
[2] K odvolání dlužníků Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. září 2020, č. j. KSHK 33 INS XY, 1 VSPH XY, změnil usnesení insolvenčního soudu v bodu VII. výroku tak, že dlužnici se neukládá povinnost vyplácet na účet majetkové podstaty měsíčně částku 19 200 Kč (dále jen „stanovená částka“).
[3] Dovolání insolvenčního správce dlužníků proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako subjektivně nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 3 věty první ve spojení s ustanovením §218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
[4] Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné (v daném případě podle §237 o. s. ř.), předchází – ve smyslu ustanovení §243c odst. 3, §240 odst. 1 a §218 písm. b/ o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
[5] Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 32/2010, uveřejněném pod číslem 52/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 52/2011“), vysvětlil, že insolvenční správce je zvláštním procesním subjektem [srov. ustanovení §9 písm. d/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)], který se pokládá za účastníka insolvenčního řízení tam, kde je rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Legitimace k podávání příslušných návrhů a opravných prostředků proti rozhodnutím insolvenčního soudu mu jinak přísluší jen v rozsahu, ve kterém mu ji insolvenční zákon (ať již výslovně, nebo ve vazbě na povahu věci) přiznává.
[6] Insolvenční zákon v ustanovení §406 ani na jiném místě nepřiznává insolvenčnímu správci legitimaci k podání dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení insolvenčního soudu o schválení oddlužení, jímž byla (mimo jiné) dlužnici uložena povinnost měsíčně vydat stanovenou částku (k tomu srov. opět R 52/2011 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2020, sen. zn. 29 NSČR 108/2018).
[7] Současně je zřejmé, že napadeným rozhodnutím nebylo rozhodováno o právech a povinnostech insolvenčního správce. Přitom platí, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněný pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[8] Insolvenční správce proto není osobou oprávněnou podat dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud k odvolání dlužníků změnil usnesení insolvenčního soudu o schválení oddlužení, tak že dlužnice není povinna vyplácet stanovenou částku na účet majetkové podstaty, což s sebou nutně nese závěr, že dovolání insolvenčního správce je třeba (bez dalšího) odmítnout.
[9] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2020
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu