ECLI:CZ:NS:2020:3.TCU.27.2020.1
sp. zn. 3 Tcu 27/2020-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 12. 8. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky M. A., nar. XY, rozsudkem Obvodního soudu Chemnitz ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 14 Ls 740 Js 11716/16, a to pro 5 případů trestného činu krádeže, z toho ve 2 případech ve vícečinném souběhu s trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, a pro 2 případy pokusu krádeže, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 2 (dvou) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky M. A., nar. XY, rozsudkem Obvodního soudu Chemnitz ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 14 Ls 740 Js 11716/16, a to pro trestný čin řízení bez řidičského oprávnění, a tomuto trestnému činu odpovídající část trestu v trvání 4 (čtyř) měsíců, se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu Chemnitz ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 14 Ls 740 Js 11716/16, který nabyl právní moci dne 14. 2. 2017, byl M. A. v 5 případech uznán vinným trestným činem krádeže, z toho ve 2 případech ve vícečinném souběhu s trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, a ve 2 případech pokusem krádeže a úmyslným řízením bez řidičského oprávnění, za což byl odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. A. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že (zkráceno z překladu rozsudku):
1. mezi 20.00 hod. dne 14. 3. 2016 a 06:20 hod. dne 15. 3. 2016 se vydal, nejspíše společně s další neznámou osobou, k volně přístupnému areálu značkové prodejny automobilů Autopoint, Gewerbering 20, 09456 Annaberg-Buchholz, s úmyslem odcizit kola osobních automobilů, kdy postavil vozidlo Toyota Auris, jakož i nové vozidlo Octavia Joy na dřevěné špalky a staré pneumatiky, kterými podložil prahy, aby mohl kola snadněji odšroubovat a sejmout, kdy sejmul kompletní sady kol na obou vozidlech v prodejní hodnotě cca 2.000 € za sadu a tyto následně převezl do České republiky, kde je prodal, čímž vznikla poškozené prodejně automobilů Autopoint, Gewerbering 20, 09456 Annaberg-Buchholz, škoda ve výši 1.814 € na voze Octavia Joy a škoda ve výši 2.000 € na voze Toyota Auris, tedy celkem ve výši 3.814 €;
2. mezi 18.00 hod. dne 15. 3. 2016 a 06:20 hod. dne 16. 3. 2016, se vydal, nejspíše společně s další neznámou osobou, k volně přístupnému areálu značkové prodejny automobilů Autopoint, Gewerbering 20, 09456 Annaberg-Buchholz, s úmyslem odcizit kola osobních automobilů, kdy v areálu odmontoval celkem 4 kola z vozidla Škoda Fabia Combi v prodejní hodnotě cca 1.200 €, když však k jejich odcizení nedošlo, neboť byl při svém konání vyrušen ;
3. mezi 18.00 hod. dne 16. 3. 2016 a 06:00 hod. dne 17. 3. 2016 se vydal, nejspíše společně s další neznámou osobou, k volně přístupnému areálu značkové prodejny automobilů Autopoint, Gewerbering 20, 09456 Annaberg-Buchholz, s úmyslem odcizit kola osobních automobilů, kdy v areálu sám, případně za asistence spolupachatelů, nadzdvihl pomocí heverů a odstavil na cihly 2 vozidla značky Škoda, aby mohl kola snadněji odšroubovat a sejmout, následně odmontoval 2 kompletní sady kol s hliníkovými ráfky, šrouby k upevnění a ochrannými krytkami, a to v prodejní hodnotě 2.560 € a tyto následně převezl do České republiky, kde je prodal, čímž vznikla poškozené prodejně automobilů Autopoint, Gewerbering 20, 09456 Annaberg-Buchholz, škoda ve výši 2.560 €, kdy na vozech dále způsobil škodu ve výši 1.000 €, a současně na místo činu i z místa činu řídil osobní vozidlo Škoda Felicia, ačkoli věděl, že neměl potřebné řidičské oprávnění ;
4. mezi 18.00 hod. dne 17. 3. 2016 a 06:30 hod. dne 18. 3. 2016 a mezi 02:30 hod. a 03:23 hod. dne 18. 3. 2016 se vydal, nejspíše společně s další neznámou osobou, k volně přístupnému areálu značkové prodejny automobilů Erstes Annaberg Autohaus, Gewerbering 3, 09405 Annaberg-Buchholz, s úmyslem odcizit kola osobních automobilů, kdy v areálu odmontoval ze dvou vozidel Opel Astra, jednoho vozu značky Subaru a jednoho vozu značky Citroen, celkem tedy 4 kompletní sady kol v prodejní hodnotě cca 1.500 € za sadu a tyto následně odvezl, čímž způsobil poškozené Erstes Annaberg Autohaus, Gewerbering 3, 09405 Annaberg-Buchholz, škodu ve výši 2.500 € na voze značky Citroen, ve výši 2.500 € na voze značky Subaru, a ve výši 500 € na obou vozech Opel Astra, tedy celkem 6.000 €;
5. mezi 18.00 hod. a 23:15 hod. dne 18. 3. 2016 se vydal společně se spolupachatelem Preislerem k volně přístupnému areálu značkové prodejny automobilů Krauß, Waldkirchener Straße 20, 09405 Gornau/Erzgebirge, s úmyslem odcizit kola osobních automobilů, kdy v areálu odmontovali čtyři kola z vozidla Audi TT, poté, co vozidlo podložili dlažebními kameny, vozidlo na ně zdvihli a poté odstranili podpěrné čepy kol, jakož i ochranné krytky, následně se pokusili u dalšího vozidla Audi TT rovněž odmontovat kola, což se však nezdařilo, neboť se jim nepodařilo povolit šrouby k upevnění kol, u dalšího vozidla Audi A3 se jim podařilo uvolnit toliko jeden šroub k upevnění kola, kdy odcizili pouze kola z Audi TT a tato následně převezli do České republiky, kde je předali neznámému spolupachateli, který je měl za podíl na tržbě prodat, čímž způsobili poškozené Krauß, Waldkirchener Straße 20, 09405 Gornau/Erzgebirge, škodu za odcizená kola ve výši 1.320 € a škodu vzniklou poškozením vozidel ve výši 2.500 €, tedy v celkové výši 3.820 €;
6. poté, co se vrátil spolu se spolupachatelem P. zpět do G., aby odcizili další kola osobních automobilů, řídil osobní vozidlo Škoda Felicia, SPZ: XY, ačkoli věděl, že nemá potřebné řidičské oprávnění, které by jej opravňovalo k řízení motorového vozidla ve veřejném silničním provozu, přičemž byli dne 19. 3. 2016 asi v 0:45 hod, zastaveni a kontrolováni hlídkou policie ;
7. mezi 12.00 hod. dne 19. 3. 2016 a 17:15 hod. dne 20. 3. 2016 se vydal, nejspíše společně s další neznámou osobou, k volně přístupnému areálu značkové prodejny automobilů Brüning, Am Gründel 8, 09423 Gelenau, kdy v areálu odmontoval dvě kompletní sady kol ze dvou vozidel Opel Corsa, v prodejní hodnotě cca 2.000 €, poté, co obě vozidla postavil na betonové tvárnice, aby mohl kola snadněji odšroubovat a sejmout, a současně na místo činu i z místa činu řídil osobní vozidlo, ačkoli věděl, že neměl potřebné řidičské oprávnění ;
8. dne 21. 3. 2016 ve 20.49 hod. se vydal společně se spolupachatelem P. a další doposud neustanovenou osobou k volně přístupnému areálu značkové prodejny automobilů Autopoint, Gewerbering 20, 09456 Annaberg-Buchholz, s úmyslem odcizit kola osobních automobilů, kdy v areálu zdvihli vozidlo Škoda Octavia a postavili ho na cihly, aby mohli kola snadněji odšroubovat a sejmout, přičemž se jim podařilo odmontovat pouze pravá kola a odložit je stranou, neboť byli následně vyrušeni ostrahou, která zaslechla podezřelé zvuky, kdy pachatelé následně pěšky uprchli, přičemž kola v prodejní hodnotě cca 1.200 € zanechali na místě, kdy poškozením vozidla způsobili škodu ve výši 600 €.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. A. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona, zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o skutky, v nichž jsou spatřovány trestné činy krádeže (případně v souběhu s řízením bez řidičského oprávnění), stejně jako pokus trestného činu krádeže (skutky pod body 1–5, 7–8), podle německého trestního zákona, tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (jde o trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku a pokus trestného činu krádeže podle §21 tr. zákoníku k §205 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, ve kterém je u M. A. spatřován samostatný trestný čin řízení bez řidičského oprávnění, když tento skutek popsaný pod bodem 6. podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, není trestným činem. Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty obsažené v trestním zákoně České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu zamítl.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. A. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena vyšší škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení, kdy ke spáchání trestné činnosti přemluvil další osobu a současně se uvedeného jednání dopustil opakovaně a na vícero místech. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v České republice již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti opakovaně odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. A. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu M. A., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 2 (dvou) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
V Brně dne 12. 8. 2020
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu