ECLI:CZ:NS:2020:3.TZ.11.2020.1
sp. zn. 3 Tz 11/2020-84
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 1. 7. 2020 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Pavla Šilhaveckého a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. F. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti pravomocnému trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 89 T 80/2019, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 89 T 80/2019, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. F.
Napadený trestní příkaz se zrušuje.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu zejména navazující rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 90 T 94/2019.
Městskému soudu v Brně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, č. j. 89 T 80/2019-34, byl obviněný M. F. (dále rovněž jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle skutkového zjištění dopustil tím, že
„dne 25. 6. 2019 v 16.45 hod. v prodejně Albert v Brně na XY odcizil z prodejního regálu drogistické zboží a to čtyři balení tablet do myčky Jar plus v celkové hodnotě 2.276,- Kč a šest balení tablet do myčky Jar platinium v hodnotě 3.414,- Kč, které vložil do odcizené modré termotašky v hodnotě 25,- Kč a bez zaplacení prošel pokladní zónou, kde byl zachycen pracovníkem ochranky obchodního domu, čímž způsobil poškozené obchodní společnosti Albert Česká republika, s.r.o., IČ 440 12 373, se sídlem Radlická 520, Praha, škodu ve výši 5.715,- Kč“,
a za tento přečin byl odsouzen podle §205 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti dvou měsíců. Dále bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 27. 6. 2019 a nabyl právní moci dne 11. 7. 2019.
Podle §266 odst. 1 tr. ř. podala ministryně spravedlnosti k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného M. F. stížnost pro porušení zákona, a to proti trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 89 T 80/2019. Podle jejího názoru samosoudce Městského soudu v Brně vydáním trestního příkazu porušil v neprospěch obviněného zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř., neboť uvedenou formu rozhodnutí zvolil i přes skutečnost, že rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. 3. 2019, č. j. 7 Nc 5815/2017-112, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2019, bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti obviněného M. F. a zároveň mu byl jmenován opatrovník – město Jihlava, kdy uvedená skutečnost vydání trestního příkazu bránila.
Závěrem ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 89 T 80/2019, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. F., podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz, jakož i další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Nejvyšší soud se primárně zabýval otázkou, zda byly v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 80/2019 splněny podmínky pro rozhodnutí formou trestního příkazu, a tedy zda vydáním trestního příkazu nedošlo k porušení zákona.
Podle §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. trestní příkaz nelze vydat v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena.
Obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. 3. 2019, č. j. 7 Nc 5815/2017-112, omezen ve svéprávnosti a zároveň mu byl jmenován opatrovník – město Jihlava. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 15. 6. 2019, tedy ještě před vydáním napadeného trestního příkazu ze dne 27. 6. 2019. Tato skutečnost však nebyla městskému soudu známa, když v rámci vazebního zasedání obviněný pouze uvedl, že má mentální retardaci a je nemocný. O shora uvedeném rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě se městský soud dozvěděl z přípisu statutárního města Jihlava ze dne 2. 9. 2019 s připojeným rozsudkem. Ke dni vydání rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Brně sp. zn. 89 T 80/2019 tak nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí o vině a trestu formou trestního příkazu podle §314e tr. ř., neboť tomu bránilo ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř.
Ze spisového materiálu bylo dále zjištěno, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 90 T 94/2019, byl obviněný M. F. uznán vinný přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 18. 8. 2019 v době kolem 15:15 hodin v Brně na XY č. XY v OD Albert odcizil 1x toaletní papír, 1x vonná svíčka, 4x olej Nivea a 1x krém Nivea v celkové hodnotě 519 Kč a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, č. j. 89 T 80/2019-34, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti dvou měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dnem 21. 8. 2019.
Vzhledem k argumentaci výše uvedené Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 89 T 80/2019, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. F. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí, která na zrušené rozhodnutí obsahově navazovala, pokud touto změnou pozbyla svého podkladu. Současně podle §270 odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Městský soud v Brně bude v dalším řízení postupovat v souladu s tím, co bylo výše uvedeno. Nejvyšší soud přitom připomíná, že podle §270 odst. 4 tr. ř. orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán ve věci vysloveným právním názorem a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Podle §273 tr. ř. platí, že pokud Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
Nejvyšší soud dále zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 90 T 94/2019, neboť podkladem pro rozhodnutí o vině obviněného M. F. byl právě Nejvyšším soudem zrušený trestní příkaz Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 89 T 80/2019.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 7. 2020
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu