ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.1723.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1723/2018-261
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Hynka Zoubka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce P. R. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Doc. JUDr. Davidem Sehnálkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Jakubská 121/1, proti žalovanému KLAS, opravárensko výrobnímu družstvu Kroměříž , IČO 00532762, se sídlem v Kroměříži, Kaplanova 1763/1, o ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 7 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 16 C 230/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2017, č. j. 70 Co 57/2017-150, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 20. 12. 2016 domáhal ochrany osobnosti včetně zaplacení částky 7 000 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout tím, že žalované družstvo poskytlo tisku nepravdivé informace o osobě žalobce a tyto informace byly následně zveřejněny. Žalobce rovněž svůj žalobní návrh spojil s žádostí o osvobození od soudních poplatků.
Okresní soud v Kroměříži jako soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 2. 2017, č. j. 16 C 230/2016-126, odmítl podání ze dne 20. 12. 2016, které je návrhem na zahájení řízení (výrok I), dále zamítl návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 17. 7. 2017, č. j. 70 Co 57/2017-150, změnil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích pod bodem I a III tak, že se žaloba neodmítá a o nákladech řízení se nerozhoduje (výrok I usnesení odvolacího soudu). Odvolací soud současně rozhodl, že usnesení soudu prvního stupně se ve výroku pod bodem II potvrzuje (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu výroku II včasným dovoláním ze dne 15. 8. 2017, doplněným podáním ze dne 5. 2. 2018. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Usnesení odvolacího soudu stojí na závěru o zjevné bezúspěšnosti uplatněného nároku vzhledem k výši žalobcem požadované satisfakce. Tento závěr žalobce v dovolání nenapadá, což diskvalifikuje jeho dovolací námitky (zda soud seznámil účastníka řízení s odlišným právním názorem dříve, než věcně rozhodl o žádosti o osvobození od soudních poplatků, zda odvolací soud může zcela změnit právní argumentaci pro totožný výrok o zamítnutí návrhu na osvobození od soudních poplatků a zda je to porušením zásady dvojinstančnosti řízení, dále zda se soudy vypořádaly s právní argumentací žalobce a zda soudy řádně zkoumaly schopnosti a možnosti žalobce zaplatit soudní poplatek) z možnosti založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. Mimoto, že odvolací soud na uvedených právních otázkách své rozhodnutí nezaložil, ani odlišné vyřešení této otázky by se nemohlo v poměrech žalobce nijak projevit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
S ohledem na uvedené Nejvyšší soud dovolání žalobce podané proti usnesení odvolacího soudu podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 1. 2020
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu