ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.175.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 175/2020-422
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Michaela Nipperta v právní věci žalobců a) L. R. , narozeného XY, bytem XY, b) T. R. , narozené XY, bytem XY proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu majetkové a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10117/2016, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2019, č. j. 28 Co 178/2019-292, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 10. 2018, č. j. 32 Nc 10117/2016-213, byl odmítnut návrh žalobců na zahájení řízení ze dne 13. 5. 2016 soudu došlý dne 16. 5. 2016 ve spojení s podáním ze dne 15. 6. 2016 (výrok I) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). V rámci odvolání proti uvedenému usnesení bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 1. 2019, č. j. 28 Co 393/2018-259, zastaveno řízení o další žádosti žalobců o ustanovení zástupce pro řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím (výrok I), potvrzeno usnesení soudu prvního stupně (výrok II) a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III). Do citovaného usnesení podali žalobci dovolání, v němž opětovně požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. 4. 2019, č. j. 32 Nc 10117/2016-269, nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a neustanovil jim zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když dospěl k závěru, že žalobci podávají žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, aniž by, i přes opakovaná poučení soudu, tvrdili a doložili relevantní skutečnosti. Z obsahu podání žalobců je přitom patrné, že jsou nepochybně schopni porozumět poučením a pokynům soudu, proto lze jejich jednání považovat za sudičské.
Usnesení odvolacího soudu napadli žalobci včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud postupem podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako nepřípustné odmítl.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Jelikož není dovolání podle §238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobců za dovolací řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2020
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu