ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.192.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 192/2020-346
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Michaela Nipperta a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce nezl. AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného zákonným zástupce P. B., narozeným dne XY, bytem XY, právně zastoupeného Mgr. MUDr. Janou Kollrossovou, advokátkou se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 28, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 274/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2019, č. j. 21 Co 202/2019-325, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 3. 2019, č. j. 15 C 274/2017-296, řízení v celém rozsahu zastavil, neboť Okresní soud Plzeň – sever rozsudkem ze dne 26. 6. 2018, č. j. 6 P 229/2013-133, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 12. 2018, č. j. 61 Co 265/2018-164, neudělil souhlas k právnímu jednání učiněnému otcem žalobce k podání žaloby v této věci. Dovoláním napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla v praxi dovolacího soudu vyřešena, či má být po právní stránce dovolacím soudem vyřešena jinak. S ohledem na okolnost, že proti rozhodnutí o neudělení souhlasu k podání žaloby není možné podat dovolání, je nutné, aby v rámci dovolacího přezkumu byla vyřešena otázka, zda souhlas nebyl udělen po právu. Jako dovolací důvod dovolatel uvádí nesprávné právní posouzení věci. Dovolatel následně cituje námitky, které uvedl v ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o udělení souhlasu. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení společně s usnesením soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
Podle ustanovení §237 o. s. ř.: „Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.“
Dovolatelem vymezená otázka přípustnost dovolání nezakládá, neboť nejde o otázku, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. záviselo. Udělení souhlasu s podáním žaloby bylo předmětem výše citovaných rozhodnutí opatrovnických soudů, nikoliv dovoláním napadeného rozhodnutí v této věci. Rozhodnutí o zastavení řízení v této věci již je pouze důsledkem rozhodnutí o neudělení souhlasu. Soudy v této věci (včetně soudu dovolacího) jsou výroky pravomocných rozhodnutí ve smyslu §159a odst. 3 o. s. ř. vázány. Na právě uvedeném nemůže nic změnit ani dovolatelem uváděná okolnost, že dovolání proti rozhodnutí o neudělení souhlasu k právnímu jednání za nezletilého podle procesních předpisů přípustné není.
Jelikož dovolací soud neshledal dovolání přípustným, nezabýval se vadami řízení (srov. §242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Dovolací soud z výše uvedených důvodů dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 2. 2020
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu