ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2269.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 2269/2020-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) Ústavnímu soudu České republiky, se sídlem v Brně, Joštova 8, o zaplacení 2 919 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 15 C 77/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2018, č. j. 44 Co 699/2018-31, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal zaplacení částky 2 919 000 Kč jako náhrady škody a nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem orgánů státu.
Krajský soud v Brně (odvolací soud) k odvolání žalobce usnesením ze dne 14. 11. 2018, č. j. 44 Co 699/2018-31, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2018, č. j. 15 C 77/2018-24, kterým soud prvního stupně odmítl žalobu podle §43 odst. 2 o. s. ř.; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, čímž mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“], který činí podle položky č. 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.
Soud prvního stupně žalobce usnesením ze dne 18. 1. 2019, č. j. 15 C 77/2018-36, vyzval k zaplacení uvedeného soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů. Výzva byla dovolateli doručena dne 29. 1. 2019. Žalobce na tuto výzvu reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků, o které zamítavě rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 12. 2019, č. j. 15 C 77/2018-65, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2020, č. j. 54 Co 96/2020-83. Poté, co toto usnesení nabylo právní moci dne 11. 5. 2020, byl žalobce opětovně vyzván k zaplacení soudního poplatku a na tuto výzvu reagoval další žádostí o osvobození od soudních poplatků a námitkou podjatosti.
O opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne 15. 6. 2020 nebylo na místě rozhodovat, neboť neobsahuje žádné nové skutečnosti. Nedošlo-li v mezidobí (oproti stavu, z něhož vycházel soud prvního stupně v usnesení ze dne 10. 12. 2019, č. j. 15 C 77/2018-65, jimž rozhodl o předchozí žádosti žalobce) ke změně rozhodných poměrů na straně žadatele, jež by mohla případné odlišné rozhodnutí o další žádosti odůvodnit, bylo by rozhodování o opakované žádosti nehospodárné a nedůvodné, neboť by vedlo pouze k řetězení rozhodnutí o stále totožných žádostech o osvobození od soudních poplatků, ať už by tato rozhodnutí měla podobu zamítnutí žádosti či zastavení řízení o žádosti pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
K námitce podjatosti Nejvyšší soud nepřihlížel ve smyslu §43 odst. 2, věta druhá o. s. ř. neboť žalobce, který byl v minulosti o náležitostech takové námitky opakovaně Nejvyšším soudem poučen, neupřesnil, proti kterému konkrétnímu soudci své výhrady směřuje.
Protože dovolatel soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti napadenému usnesení zastavil (srov. §9 odst. 2 věta druhá a čtvrtá zákona č. 549/1991 Sb.).
Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 8. 2020
Mgr. Lucie Jackwerthová
pověřená členka senátu