ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2670.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 2670/2020-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a zadostiučinění za zdravotní a psychickou újmu ve výši 3 009 100 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 307/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2020, č. j. 14 Co 229/2020-47, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 jako soudu prvního stupně ze dne 22. 4. 2020, č. j. 19 C 307/2019-36, kterým soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).
Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 3 009 100 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za zdravotní a psychickou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení, a to Policií ČR, Okresním ředitelstvím Pardubice v řízení vedeném pod sp. zn. ORPA-9734/ČJ-13-2007, dále v přípravném řízení ve věci později vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 159/2011 a v řízení sp. zn. KRPE-57122/TČ-2013-170313-JK.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Otázka, zda je soud prvního stupně oprávněn v případě rozhodování o místní příslušnosti provést volbu místně příslušného soudu namísto žalobce, a takto zvolenému soudu věc po právní moci usnesení postoupit, přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť na jejím vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí (odvolací soud na jejím řešení své rozhodnutí nezaložil, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odvolací soud založil své rozhodnutí na výkladu §85 odst. 5 o. s. ř., který však dovolatel nijak nezpochybňuje.
Otázka případné podjatosti soudce Obvodního soudu pro Prahu 2, kterému bude věc přidělena k vyřízení, může být řešena až ve chvíli, kdy se před daným soudem povede řízení, nikoli v rámci zde žalobcem podaného dovolání.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 11. 2020
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu