Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.04.2020, sp. zn. 30 Cdo 2694/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2694.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2694.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2694/2019-700 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka v právní věci nezletilého AAAAA (pseudonym) , nar. XY, bytem XY (fakticky bytem XY, Spolková republika Německo), zastoupeného kolizním opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 3/4, syna matky S. D. D., nar. XY, bytem XY (fakticky bytem XY, Spolková republika Německo), zastoupené Mgr. Martinem Jebavým, advokátem se sídlem v Praze 6, Evropská 1974/60, a otce R. D. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. et Mgr. Petrou Šrámkovou Harantovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Hálkova 1229/44, o návrhu otce o svěření nezletilého do péče, výživném a úpravě styku, o rodičovských neshodách, o nařízení výkonu rozhodnutí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 15 P 94/2014, 51 P a Nc 55/2018, 51 P a Nc 169/2018, 51 P a Nc 170/2018, 51 P a Nc 171/2018, 51 P a Nc 367/2018, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č. j. 19 Co 80/2019-607, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Podáním došlým soudu dne 13. 2. 2018 se otec nezletilého domáhá změny úpravy poměrů, a to svěřením nezletilého do jeho péče a dále úpravy styku nezletilého s matkou. Dále se otec podáním došlým soudu prvního stupně dne 20. 3. 2018 domáhal udělení souhlasu za matku s umístěním bydliště nezletilého na adresu XY (adresa bydliště otce) a podáním došlým soudu prvního stupně dne 21. 8. 2018 se domáhal výkonu rozhodnutí (rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 26. 2. 2015, č. j. 15 P 94/2014-83), jelikož matka podle něho opakovaně nerespektuje soudní rozhodnutí zejména ohledně styku otce s nezletilým. Obvodní soud pro Prahu 6 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 9. 2018, č. j. 15 P 94/2014-307, 51 P a Nc 55/2018, 51 P a Nc 169/2018, 51 P a Nc 170/2018, 51 P a Nc 171/2018, 51 P a Nc 367/2018, vyslovil, že není příslušný k projednání a rozhodnutí ve věci (výrok I), zastavil řízení o změně poměrů nezletilého, o úpravě styku, ve věci rodičovských neshod – souhlas za matku se změnou trvalého bydliště nezletilého a s přihlášením nezletilého do Základní školy v Bystřici pod Hostýnem a o nařízení výkonu rozhodnutí (výrok II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 16. 4. 2019, č. j. 19 Co 80/2019-607, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Usnesení odvolacího soudu napadl otec v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“, odmítl. Předně je třeba uvést, že námitka objektivní nepřípustnosti dovolání vznesená opatrovníkem nezletilého není důvodná, neboť rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nedostatku podmínek řízení v návaznosti na prohlášení se soudu za nepříslušný podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále též „nařízení Brusel II bis“) není rozhodnutím podle hlavy V části druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), u kterého by dovolání bylo vyloučeno podle §30 odst. 1 z. ř. s., ale rozhodnutím podle čl. 17 nařízení Brusel II bis a podle §104 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2554/2013). V rozsahu nařízení výkonu rozhodnutí je dovolání vadné, neboť v rozporu s §241a odst. 2 o. s. ř. neobsahuje žádný dovolací důvod, kdy nijak proti závěrům odvolacího soudu tohoto se týkajících nebrojí. Ve zbylém rozsahu není dovolání přípustné. Otázka obvyklého bydliště nezletilého přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2244/2011, ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4909/2014, nebo ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2850/2016), pokud přihlédl k tomu, že pobyt nezletilého v zahraničí byl založen s úmyslem trvalé změny bydliště a aktivně probíhala sociální integrace, tj. nezletilý navštěvuje tamní školu, lékaře, má vytvořeny sociální vazby apod. Dovolací námitky otce jsou ve své podstatě polemikou nikoli s právním posouzením věci odvolacím soudem v otázce obvyklého bydliště nezletilého, ale s jeho skutkovým zjištěním stran míry integrace nezletilého v prostředí Spolkové republiky Německo, a proto nezpůsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 4. 2020 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/28/2020
Spisová značka:30 Cdo 2694/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2694.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Přípustnost dovolání
Příslušnost soudu mezinárodní
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§104 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-07-17