ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.3114.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 3114/2019-896
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyň a) A. M., nar. XY, a b) J. M., nar. XY, oběma bytem XY, proti žalovaným 1) České republice - Ministerstvu vnitra , se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, 3) České republice - Ministerstvu práce a sociálních věcí , se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, 4) Městu Polička, se sídlem v Poličce, Palackého náměstí 160, zastoupenému JUDr. Ilonou Chladovou, advokátkou se sídlem v Brně, Rybníček 322/4, a 5) Pardubickému kraji, se sídlem v Pardubicích, Komenského náměstí 125, o žádosti ustanoveného zástupce žalobkyň o zproštění této funkce, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 282/2007, o dovolání žalobkyň proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2019, č. j. 3 Co 109/2017-868, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 5. 2017, č. j. 36 C 282/2007-795, zamítl žádost ustanoveného zástupce žalobkyň JUDr. Filipa Černého, Ph.D., o zproštění funkce zástupce.
Napadeným usnesením Vrchní soud v Praze jako soud odvolací změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že ustanovený zástupce JUDr. Filip Černý, Ph.D., advokát se sídlem v Praze 6, Slavíčkova 372/2, se zprošťuje funkce zástupce žalobkyň (výrok I), a zároveň rozhodl, že k ochraně zájmů žalobkyň se ustanovuje jejich zástupcem JUDr. Radek Jonáš, Ph.D., advokát se sídlem v Praze 10, U Roháčových kasáren 1555/10 (výrok II).
Usnesení odvolacího soudu napadly žalobkyně dovoláním podaným dne 7. 6. 2019 (č. l. 881), které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Dovolání žalobkyň tak není přípustné. Pokud se žalobkyně řídily nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, nebo ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012).
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobkyň (§241b odst. 2 o. s. ř.), respektive ani rozhodovat o žádosti žalobkyň o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, kterou vznesly v dovolání (§241b odst. 3 věta druhá za středníkem o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 7. 2020
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu