ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.4140.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 4140/2019-316
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobců a) A. H. , narozené XY, bytem XY, b) J. H. , narozeného XY, bytem XY, c) J. HXY , narozeného XY, bytem XY, s doručovací adresou XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, a 2) J. P., soudnímu exekutorovi, se sídlem XY, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 14/2010, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2014, č. j. 25 Co 141/2014-130, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně a) A. H., se zastavuje .
II. Řízení o dovolání žalobce b) J. H., se zastavuje .
III. Dovolání žalobce c) J. H., se odmítá .
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 19. 10. 2012, č. j. 41 C 14/2010-98, byly zamítnuty žádosti žalobkyně a) A. H. ze dne 22. 4. 2012 a žalobce b) J. H. ze dne 14. 5. 2012 (dále také společně „žalobci, dovolatelé“) o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů (ve věci dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2011, č. j. 25 Co 486/2011-52). Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 26. 5. 2014, č. j. 25 Co 141/2014-130, bylo usnesení soudu prvního stupně k odvolání žalobců potvrzeno. Žalobci podali proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze včasné dovolání. Při podání dovolání nebyli zastoupeni advokátem. Dovolání podal také advokátem nezastoupený žalobce c).
Úvodem dovolací soud předesílá, že se zřetelem k době vydání dovoláním napadeného usnesení Městského soudu v Praze se uplatní pro dovolací řízení zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017, čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II. bod 7 a 1 zákona č. 404/2012 Sb.).
Usneseními soudu prvního stupně ze dne 10. 6. 2019, č. j. 41 C 14/2010-287 a č. j. 41 C 14/2010-288, byli žalobci vyzváni (soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou), aby si pro podání dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2014, č. j. 25 Co 141/2014-130, zvolili zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc advokáta a jím sepsané dovolání, soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo žalobcům doručeno dne 24. 6. 2019. Lhůta jim k tomu určená uplynula marně dnem 9. 7. 2019. V reakci na uvedenou výzvu požádali žalobci elektronickým podáním ze dne 12. 7. 2019 (originál podání byl k poštovní přepravě odevzdán dne 13. 7. 2019; č. l. 293) o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. Součástí podání byla také námitka podjatosti soudkyně Mgr. Karolíny Šorbanové, ke které však nebylo soudem prvního stupně dle §43 odst. 2 o. s. ř přihlédnuto, neboť ani po výzvě (č. l. 294) k odstranění vad této námitky (s poučením žadatelů, že nebudou-li ve lhůtě k tomu určené vady námitky odstraněny, soud k ní nepřihlédne) a po dvou prodlouženích lhůt k tomuto odstranění žalobci vady námitky podjatosti neodstranili.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. První odstavec citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Dále podle §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř. (tj. zastoupení dovolatelů advokátem), postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( §30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Podle §243b o. s. ř. věty před středníkem platí pro dovolací řízení přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak.
Dovolací soud dospěl ke zjištění, že žalobci neodstranili nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byli soudem prvního stupně vyzváni (k realizaci této procesní povinnosti měli celkově dostatečný časový prostor), přičemž lhůta určená jak k doložení plné moci advokáta (včetně jím sepsaného dovolání), tak i k případnému podání žádosti o ustanovení advokáta jim uběhla marně. Vzhledem k marnému uplynutí lhůty se neuplatní (pro rozhodnou dobu) judikaturou Nejvyššího soudu aprobovaný postup, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) . Proto dovolací soud po předložení věci soudem prvního stupně podle ustanovení §241b odst. 2 ve spojení s §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalobců [tj. žalobců a) a b)] zastavil.
Při zohlednění skutečnosti, že předmětné řízení před dovolacím soudem bylo v rozhodné době (tj. ke dni podání dovolání 7. 8. 2014) dle §11 odst. 1 písm. m) ve spojení s odst. 3 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění od 1. 1. 2014 (tedy ve znění zákona č. 293/2013 Sb.), osvobozeno od soudního poplatku, je z hlediska hospodárnosti řízení a procesní ekonomie nadbytečné, aby bylo rozhodováno o návrhu žalobců na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Ve věci dovolání žalobce c) dovolací soud dospěl ke zjištění, že ten nebyl účastníkem řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím. Je tak tím, kdo k dovolání není oprávněn ve smyslu §241b odst. 2 o. s. ř. věty za středníkem. Proto také dovolací soud odmítl dovolání žalobce c) bez toho, že by jej vedl k odstranění nedostatku povinného zastoupení postupem podle §104 odst. 2 o. s. ř.
Žalobci a žalobce c) do dovolání vtělili „požadavek na odkladný účinek“, tedy žádost podle §243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení. Jsou-li splněny důvody pro zastavení dovolacího řízení stejně tak jako pro odmítnutí dovolání jako je tomu v tomto případě, nemůže být o dovolání věcně rozhodnuto a není „projednatelný“ ani akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení. Důvody, pro něž byl takový návrh podán, se v takovém případě není třeba zabývat (srov. bod 34. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno. (§243f odst. 3 o. s. ř. věta druhá).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 6. 2020
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu