ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.4319.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 4319/2019-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce P. B., narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 1 159 900 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 16 C 87/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2018, č. j. 54 Co 289/2018-14, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 17. 4. 2018 podanou k soudu prvního stupně dne 26. 4. 2018 domáhá na žalované náhrady škody, zadostiučinění, náhrady za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení částky 1 159 900 Kč. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 7. 2018, č. j. 16 C 87/2018-6, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 4 svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soud pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II.). Dovoláním napadeným usnesením odvolacího soudu pak bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno.
Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., ačkoli si je žalobce této povinnosti vědom. Nejvyššímu soudu je z úřední povinnosti známo, že žalobce vede stovky obsahově obdobných řízení u různých soudů, přičemž sudičským způsobem využívá všech řádných i mimořádných opravných prostředků. Skutečností, že v tomto řízení žalobce nebyl vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř., proto nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť je žalobce ke splnění této podmínky opakovaně vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015).
Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.) a předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení nezastavil ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o zastavení dovolacího řízení dle §243c odst. 3 třetí věta o. s. ř. dovolací soud.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 2. 2020
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu