ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.241.2020.1
30 Nd 241/2020-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobkyně L. P., IČO XY, se sídlem XY, zastoupené JUDr. Andreou Kůs Považanovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Elišky Peškové 735/15, proti žalované DIGITAL SCREEN MEDIA s. r. o. , IČO 46924116, se sídlem v Bratislavě, Ivánska cesta 26, Slovenská republika, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu pro žalobu o zaplacení částky 65 000 Kč s příslušenstvím, takto:
Žalobu L. P. o zaplacení částky 65 000 Kč s příslušenstvím, projedná a rozhodne Krajský soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Nejvyššímu soudu byl dne 3. 6. 2020 doručen návrh na vydání evropského platebního rozkazu žalobkyně a současně žádost žalobkyně o určení místně příslušného soudu pro rozhodnutí ve věci samé podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Z předložených listin vyplývá, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 10. 11. 2018 rámcovou smlouvu o podmínkách převzetí a užití fotografií (dále jen jako „rámcová smlouva“). V dodatku č. 1 k této rámcové smlouvě ze dne 10. 11. 2018 se žalovaná jakožto odběratelka zavázala uhradit paušální cenu 13 000 Kč za kalendářní měsíc do počtu 50 stažených fotografií měsíčně pro použití v časopise Playball, s možností použití kopií snímků pro internetové stránky téhož časopisu. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná neuhradila fakturu č. 005 vystavenou dne 3. 1. 2019 a splatnou dne 17. 1. 2019, fakturu č. 012 vystavenou dne 4. 2. 2019 a splatnou dne 18. 2. 2019, fakturu č. 018 vystavenou dne 28. 2. 2019 a splatnou dne 14. 3. 2019, fakturu č. 027 vystavenou dne 1. 4. 2019 a splatnou dne 15. 4. 2019, a fakturu č. 036 vystavenou dne 31. 5. 2019 a splatnou dne 14. 6. 2019, přičemž fakturovaná suma každé z těchto faktur činila 13 000 Kč. Žalobkyně po žalované tedy požaduje uhrazení nesplacených faktur v celkové výši 65 000 Kč s příslušenstvím.
Žádost o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. žalobkyně zdůvodnila tím, že pravomoc soudů České republiky je založena čl. VI odst. 3 rámcové smlouvy, kde si strany ujednaly, že veškeré spory vzniklé v souvislosti s rámcovou smlouvou budou řešeny před obecnými soudy České republiky. Místní příslušnost konkrétního soudu podle ustanovení rámcové smlouvy však podle žalobkyně dovodit nelze. Žalobkyně tak navrhla, aby Nejvyšší soud určil, který soud věc projedná a rozhodne, respektive navrhla, aby věc projednal Městský soud v Praze, jelikož se zde nachází provozovna žalobkyně.
Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen jako „nařízení Brusel I bis“) bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §85 odst. 2 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Podle ustanovení §86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Podle ustanovení §87 písm. c) o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v §85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.
Strany si v čl. VI odst. 3 rámcové smlouvy sjednaly, že veškeré spory vzniklé v souvislosti s rámcovou smlouvou budou řešeny před obecnými soudy České republiky. Žalovaná je právnickou osobou se sídlem ve Slovenské republice, která nemá v České republice organizační složku a z předložených listin ani z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by žalovaná měla v České republice nějaký majetek.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., neboť věc patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že se jedná o spor vyplývající z práva duševního vlastnictví, rozhodují jako soudy prvního stupně podle §9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. krajské soudy. Nejvyšší soud proto určil, že žalobu projedná a rozhodne Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu se nachází sídlo žalobkyně jakožto podnikající fyzické osoby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 8. 2020
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu