ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.255.2020.1
sp. zn. 30 Nd 255/2020-58
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci žalobce C. M. F. I. K. Y C. , narozeného dne XY, bytem XY, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241/35, proti žalované obci Klešice , identifikační číslo osoby 15054195, se sídlem v Klešicích 101, o určení pozůstalosti, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 C 68/2020, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 C 68/2020 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému okresnímu soudu.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chrudimi předložil Nejvyššímu soudu věc sp. zn. 4 C 68/2020 k rozhodnutí podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že žalobce podal návrh na delegaci vhodnou.
Ze spisu se podává, že se žalobce v řízení u Okresního soudu v Chrudimi domáhá určení, že pozemková parcela č. XY o výměře 210 442 m 2 , zapsaná Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrálním pracovištěm XY, na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území a obec XY, je pozůstalostí po F. O. K., narozeném XY ve XY, a zesnulém 2. 4. 2009 v Buenos Aires.
Žalobce podáním u Okresního soudu v Chrudimi ze dne 16. 3. 2020 navrhl, aby řízení bylo podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. z důvodu vhodnosti přikázáno (alternativně) Okresnímu soudu v Kutné Hoře, Okresnímu soudu v Kolíně, Okresnímu soudu v Olomouci, nebo Okresnímu soudu v Pelhřimově. V návrhu na delegaci uvedl, že nemá k Okresnímu soudu v Chrudimi důvěru v tom, že mu zaručí nezávislé a nestranné projednání žaloby na určení pozůstalosti jeho otce, a to hned ze dvou pro něj zásadních důvodů.
Prvním důvodem je dle navrhovatele skutečnost, že v čele Okresního soudu v Chrudimi stojí jako předsedkyně soudu JUDr. Soňa Soukupová, která projednávala v minulosti řadu žalob na určení vlastnictví navrhovatelova otce, a jež „přispěla k porušení spravedlivé rovnováhy mezi stranami“. Druhým důvodem má být „nepochopitelné bránění“ navrhovatelovu nezletilému synovi jako právnímu nástupci manželky F. O. K. v možnosti, aby bylo projednáno jeho (synovo) dovolání před Nejvyšším soudem ve věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 6 C 100/2001, a to tím, že mu měl být posledně jmenovaným soudem nezákonně vyměřen soudní poplatek a jeho usnesením zastaveno dovolací řízení pro nezaplacení celého vyměřeného poplatku, když odvolacím soudem mělo být poté rozhodnuto tak, že se dovolací řízení nezastavuje. Navrhovatel v té souvislosti poukázal i na jím tvrzený nezákonný postup Okresního soudu v Chrudimi, kterým byl ustanoven opatrovník navrhovatelovu synovi AAAAA (pseudonym). Žalobce uzavřel svoji argumentaci v návrhu na delegaci vhodnou tak, že jeho žaloba má být projednána jedním z výše alternativně uvedených okresních soudů, tj. soudem, který se nepodílel na rozhodování „kauz“ jeho otce v minulosti.
Žalovaná podáním ze dne 8. 6. 2020 vyslovila nesouhlas s přikázáním věci jinému soudu. Poukázala na dřívější návrh na delegaci vhodnou ze strany žalobce v souvislosti s určovací žalobou, když tehdejší obdobné námitky podjatosti vůči soudcům jako v této věci (zpochybňující tvrzené důvody vhodnosti) byly odmítnuty. Má za to, že jsou „evidentně“ spojovány s neúspěchem předchozích žalob. Namítla, že případná delegace věci jinému soudu by pro ni znamenala nejméně „navýšení nákladů, kdy bude zapotřebí právního zastoupení“. Závěrem konstatovala, že neshledává v žalobcově návrhu žádné důvody pro delegaci vhodnou.
Podle §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Žalobce se výslovně domáhá přikázání věci z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být představovány takovými okolnostmi, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz).
Uvedené ustanovení je tedy zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
Nejvyšší soud neshledal v argumentaci navrhovatele žádný důvod, proč by u jím navrhovaných okresních soudů mělo být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Chrudimi, a konstatuje, že navrhovatelem uváděné skutečnosti (stojící v podstatě na námitkách podjatosti konkrétního soudce a na námitkách spočívajících v nedůvěře v budoucí rozhodovací činnost soudních osob) nemohou být důvodem pro změnu místní příslušnosti dotčeného Okresního soudu v Chrudimi.
Případné posouzení, zda jsou z projednávané věci vyloučeni všichni soudci Okresního soudu v Chrudimi dle §14 odst. 1 o. s. ř., pak při postupu dle §12 o. s. ř. nelze hodnotit, neboť k tomu je, po případném podání námitky podjatosti, příslušný toliko nadřízený soud dle §16 o. s. ř. Teprve tehdy, kdyby byli vyloučeni všichni soudci příslušného soudu a tento by tak nemohl o věci jednat, musela by být věc podle §12 odst. 1 o. s. ř. přikázána jinému soudu téhož stupně. Taková situace ovšem podle obsahu spisu nenastala.
Protože okolnosti předestřené žalobcem nepředstavují důvod pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. z důvodu vhodnosti, s navrhovanou delegací nesouhlasí ani žalovaná, a současně nejsou splněny ani předpoklady delegace nutné podle §12 odst. 1 o. s. ř., Nejvyšší soud jako nejbližší společně nadřízený soud podle §12 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že se projednávaná věc jinému okresnímu soudu nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 9. 2020
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu