ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.1649.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 1649/2020-683
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Sima Shishe Hamedan Co. , se sídlem v Buali Industrial City 2 avn. str. 22, Hamedan, Íránská islámská republika, registrační číslo 3498, zastoupené Mgr. Viktorem Klímou, advokátem se sídlem v Praze 1, Melantrichova 477/20, proti žalované REGENT GLASS s. r. o. , se sídlem v Třeboni, Trocnovské nám. 124, identifikační číslo osoby 62509608, zastoupené JUDr. Bedřichem Benkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 1321/1, o zaplacení částky 49 875 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 15 C 382/2015, o dovoláních žalobkyně a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 1. 2020, č. j. 22 Co 1744/2019-596, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 28. 1. 2020, č. j. 22 Co 1744/2019-612, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 1. 2020, č. j. 22 Co 1744/2019-596, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 28. 1. 2020, č. j. 22 Co 1744/2019-612, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovoláních podaných v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27. 9. 2019, č. j. 15 C 382/2015-556, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 10. 2019, č. j. 15 C 382/2015-571, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 49 875 EUR se zákonným úrokem z prodlení ode dne 22. 11. 2011 do zaplacení (od 22. 11. 2011 do 16. 11. 2018 ve výši 7,75 % ročně z dlužné částky a od 17. 11. 2018 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalované potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v části, v níž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 875 EUR s tím, že tuto povinnost může splnit i zaplacením k rukám zástupce žalobkyně, a ve zbývající části jej změnil tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 49 875 EUR ve výši 7,75 % ročně od 2. 12. 2011 do 15. 2. 2012, ve výši 8,05 % ročně od 30. 9. 2015 do 21. 5. 2017 a ve výši 8,75 % ročně od 15. 6. 2019 do zaplacení, s tím, že tuto povinnost může žalovaná splnit i zaplacením k rukám zástupce žalobkyně, a za zbývající období žalobu o úrok z prodlení zamítl (první výrok), změnil výši částky přiznané žalobkyni soudem prvního stupně na náhradě nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně i žalovaná dovolání.
Podáním ze dne 11. 8. 2020 žalovaná navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, neboť jí neprodleným výkonem napadeného rozsudku hrozí závažná újma. Dovolatelka poukazuje na to, že jí bylo zřízeno exekutorské zástavní právo na 48 nemovitostech, které jí slouží k podnikatelské činnosti a v důsledku zahájení exekuce hrozí, že dojde k jejich prodeji.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 1 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §243 o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Z ustanovení §243 písm. a) o. s. ř. vyplývá, že tam, kde by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, může dovolací soud odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, a to i bez návrhu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 23 Cdo 398/2020, jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní uváděné rozhodnutí Nejvyššího soudu, in www.nsoud.cz ). Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze vykonatelnost rozhodnutí napadeného dovoláním odložit, splněny.
Dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení), zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení §238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být - za splnění některého z předpokladů stanovených v §237 o. s. ř. - přípustné.
Z okolností vylíčených dovolatelkou se přitom podává, že neprodlený výkon rozhodnutí (exekuce) by mohl mít v tomto případě závažný dopad do jejích poměrů.
Odklad vykonatelnosti rozhodnutí se přitom nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu odložil až do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2020
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu