ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.2905.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 2905/2020-136
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Gallusem v právní věci žalobkyně TONSTAV s.r.o. v likvidaci , se sídlem v Českých Budějovicích, Branišovská 581/36, PSČ 370 05, identifikační číslo osoby 63907879, proti žalovanému Z. V. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrou Wölflovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Otakarova 1159/57, o zaplacení 1 424 442 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 C 82/2019, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 6. 2020, č. j. 7 Co 684/2020-117, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil usnesení ze dne 2. 4. 2020, č. j. 27 C 82/2019-98, kterým Okresní soud v Českých Budějovicích zastavil řízení a rozhodl o nákladech řízení. Na základě zjištění, že žalobkyně před podáním žaloby pro zmatečnost po provedené likvidaci zanikla, byla vymazána z obchodního rejstříku a do jejich práv a povinností nevstoupil žádný právní nástupce, dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost byla podána proti osobě, která již nemá právní osobnost, tudíž ani způsobilost být účastníkem řízení.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době, kdy bylo řízení zahájeno, se pro ně uplatní – v souladu s bodem 1. článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“).
Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích – oddíl C, vložka 5798, má dovolací soud ve shodě se soudy obou stupňů za zjištěné, že žalobkyně byla vymazána po provedené likvidaci ke dni 28. 11. 2017 z obchodního rejstříku.
Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení) [srov. §243b ve spojení s §103 o. s. ř.].
Podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Podle §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5).
Jednou z podmínek řízení je i způsobilost být účastníkem řízení.
Podle §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle §118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.
Podle §185 o. z. právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.
Z důvodu svého zániku žalobkyně způsobilost být účastníkem řízení zjevně postrádá. Jelikož žalobkyně zanikla již před podáním dovolání resp. již před podáním žaloby pro zmatečnost (jak zjistily soudy obou stupňů), nepřipadá v úvahu postup dovolacího soudu podle §243b ve spojení s §107 odst. 1 o. s. ř., který je namístě pouze v případech, když ke ztrátě způsobilosti účastníka dojde v průběhu dovolacího řízení.
Jelikož žalobkyně nebyla způsobilá být účastníkem řízení již při podání dovolání (zahájení dovolacího řízení), jedná se o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit a jenž je důvodem pro zastavení řízení (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 16, ročník 1998, pod číslem 111, a usnesení téhož soudu ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 1997, pod číslem 47). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle §243f odst. 2 a §104 odst. 1 věty první ve spojení s §243b o. s. ř. zastavil, aniž mohl věc projednat a posoudit oprávněnost námitek dovolatele.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je z povahy věci vyloučeno přiznat některému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 11. 2020
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu