ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.3067.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 3067/2020-504
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně Unisto s. r. o. , se sídlem v Králově Dvoře – Zahořanech, Na Stráni 80, PSČ 267 01, identifikační číslo osoby 27120511, zastoupené Mgr. Evou Čapkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod Stárkou 99/8, proti žalované POZEMKY SKUHROV, s. r. o. , se sídlem v Králově Dvoře – Počaplech, Tyršova 114, PSČ 267 01, identifikační číslo osoby 28480295, zastoupené JUDr. Zuzanou Pospíšilovou, advokátkou se sídlem v Berouně, Drašarova 958, o zaplacení částky 1 400 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 113 C 12/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2020, č. j. 22 Co 35/2020-409, takto:
I. Návrh žalobkyně na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2020, č. j. 22 Co 35/2020-409, se zamítá .
II. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2020, č. j. 22 Co 35/2020-409, ve výrocích o nákladech řízení pod body II, III a IV se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalobkyní proti uvedenému rozsudku.
Odůvodnění:
Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 28. 8. 2019, č. j. 113 C 12/2017-363, uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku 1 400 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 159 638 Kč a na nákladech odvolacího řízení částku 104 364 Kč a zaplatit České republice na nákladech řízení částku 34 879 Kč.
Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním a současně navrhla, aby dovolací soud odložil právní moc a vykonatelnost tohoto rozhodnutí. Uvedla, že výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma, neboť je malou společností s jediným společníkem a se základním kapitálem 200 000 Kč a již nezaplacení žalované částky jako ceny za dílo, které vlastním nákladem provedla, a odvod DPH z nezaplacených faktur v částce 242 975 Kč, spolu s vynaloženými náklady na zaplacení soudního poplatku a na právní zastoupení, pro ni bylo značnou finanční zátěží. Tvrdí, že zaplacení vysoké náhrady nákladů řízení přisouzené odvolacím soudem žalované by pro ni bylo likvidační, a to zvláště v aktuální době útlumu, v níž je těžké získat další stavební zakázky.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 1 článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §243 o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud vysvětlil již v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti, například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem). Rozhodnutí odvolacího soudu ve výrocích o nákladech řízení, jehož právní moc dovolatelka požaduje odložit, jí ukládá povinnost k peněžitému plnění, jeho soudní výkon či vymožení cestou exekuce jsou tudíž z povahy věci možné a negativní dopady rozhodnutí do poměrů dovolatelky lze beze zbytku sistovat odkladem jeho vykonatelnosti. Předpoklady pro odklad právní moci tak splněny nejsou, Nejvyšší soud proto příslušný návrh dovolatelky zamítl.
Návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení pak Nejvyšší soud vyhověl.
Závažnost újmy ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř. se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu a povaze jeho majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
Z návrhu na odklad výkonu rozhodnutí a z veřejně dostupných informací o majetku dovolatelky se podávají skutečnosti umožňující uzavřít, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolatelce hrozila závažná újma, zejména v současné situaci, v níž, jak je obecně znáno, jsou podmínky pro podnikání v důsledku epidemie podstatným způsobem ztíženy. Předpoklady stanovené ustanovením §243 písm. a) o. s. ř. jsou tedy v posuzované věci splněny.
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve výrocích o nákladech řízení odložil až do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2020
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu