ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.3824.2019.1
sp. zn. 32 Cdo 3824/2019-500
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Ultra Plus Holding Limited, se sídlem R. G. Hodge Plaza, Upper Main Street, Wickham´s Cay 1, Road Town, Tortolo, Britské Panenské ostrovy, registrační číslo 1767038, zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Knoppem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 1004/26, proti žalované ČSOB Factoring, a.s. , se sídlem v Praze 5, Výmolova 353/3, PSČ 150 00, doručovací číslo 150 26, identifikační číslo osoby 45794278, zastoupené Mgr. Ing. Janem Vavřinou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na poříčí 1046/24, o zaplacení 38 387 065,97 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 Cm 160/2006, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 6. 2019, č. j. 6 Cmo 130/2019-475, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 6. 2019, č. j. 6 Cmo 130/2019-475, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Původní žalobce Mgr. Jiří Šebesta, správce konkursní podstaty úpadce Družstevní vinné sklepy Hodonín spol. s r.o. se žalobou domáhal zaplacení žalované částky představující výši úplaty, již je žalovaná povinna zaplatit úpadci na základě Smlouvy o factoringové spolupráci uzavřené mezi úpadcem a žalovanou dne 13. 9. 1999 ve znění jejích čtyř dodatků.
Usnesením ze dne 10. 8. 2010, č. j. 52 Cm 160/2006-22, Městský soud v Praze k návrhu žalobce rozhodl, že do řízení na jeho místo vstoupí společnost PANARA, s.r.o., se sídlem v Brně, Popelákova 2307/4, identifikační číslo osoby 25575783 (dále jen „PANARA“). Usnesením ze dne 23. 1. 2012, č. j. 8 Cmo 173/2011-216, Vrchní soud v Praze vyhověl návrhu žalobkyně PANARA, aby na její místo vstoupila společnost WHITBY DEVELOPMENTS LIMITED, se sídlem na Novém Zélandu, Auckland, Takapuna, 412 Lake Road (dále jen „WHITBY“). Usnesením ze dne 7. 11. 2013, č. j. 8 Cmo 173/2011-259, Vrchní soud v Praze vyhověl návrhu žalobkyně WHITBY, aby na její místo vstoupila do řízení společnost VYBZES INTERNATIONAL LIMITED, se sídlem na Britských Panenských ostrovech, Tortola, Road Town, Wichkams Cay 1, Suite 6, Mill Mall, registrační číslo osoby 1683260 (dále jen „VYBZES“). Usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j. 52 Cm 160/2006-343, Městský soud v Praze vyhověl návrhu žalobkyně VYBZES, aby na její místo vstoupila do řízení nynější žalobkyně.
Usnesením ze dne 19. 10. 2018, č. j. 8 Cmo 130/2017-424, Vrchní soud v Praze (po zrušení svého předchozího rozhodnutí usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1279/2018) potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2017, č. j. 52 Cm 160/2006-369, jímž bylo žalobkyni za použití §11 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále též jen „ZMPS“), uloženo, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení složila na účet soudu jistotu na náklady řízení ve výši 2 000 000 Kč. Dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchní soudu v Praze ze dne 19. 10. 2018, č. j. 8 Cmo 130/2017-424, Nejvyšší soud zamítl usnesením ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 32 Cdo 594/2019 (jež je veřejnosti – stejně jako všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – dostupné na jeho webových stránkách).
Usnesením ze dne 12. 12. 2018, č. j. 52 Cm 160/2006-442, Městský soud v Praze řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že po právní moci rozhodnutí bude žalobkyni vrácena jistota na náklady řízení ve výši 2 000 000 Kč (výrok II.).
Podle soudu prvního stupně nabylo jeho usnesení ze dne 9. 6. 2017, č. j. 52 Cm 160/2006-369, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2018, č. j. 8 Cmo 130/2017-424, právní moci dne 16. 11. 2018, žalobkyně však jistotu na náklady řízení složila až dne 20. 11. 2018, tedy po uplynutí stanovené třídenní lhůty.
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2018, č. j. 52 Cm 160/2006-442, tak, že řízení se nezastavuje a že žalobkyni se uhrazená jistota na náklady řízení nevrací.
Odvolací soud dospěl k závěru, že výrok usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 6. 2017, č. j. 52 Cm 161/2006-369, jímž byla žalobkyni uložena povinnost složit jistotu na náklady řízení, je třeba považovat za neúplný, neboť v něm nebylo uvedeno číslo účtu soudu ve formátu IBAN. Žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem mimo evropský hospodářský prostor a soud prvního stupně měl proto povinnost uvést číslo účtu, na něž měla být jistota na náklady řízení složena, v tomto mezinárodním formátu. Jestliže tak neučinil, nebyla žalobkyně k zaplacení jistoty na náklady řízení řádně vyzvána.
Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, z jehož obsahu se podává, že směřuje proti té části rozhodnutí odvolacího soudu, jíž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně změněno tak, že řízení se nezastavuje. Dovolatelka má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. spatřuje dovolatelka v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a sice otázky, zda „musí být v případě zahraniční osoby, po celou dobu řízení zastoupené českým advokátem, ve výzvě k úhradě jistoty na náklady řízení dle §11 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, uvedeno číslo účtu soudu ve formátu IBAN.“
Dovolatelka, odkazujíc na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 32 Cdo 594/2019, vydané v řízení mezi týmiž účastníky, nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že pokud soud prvního stupně ve výroku svého usnesení ze dne 9. 6. 2017, č. j. 52 Cm 161/2006-369, neuvedl číslo svého účtu ve formátu IBAN, je výrok tohoto usnesení neúplný a výzvu k úhradě jistoty na náklady řízení nelze považovat za řádnou. Namítá, že z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost soudu uvádět číslo účtu ve formátu IBAN, že žalobkyně je po celou dobu řízení zastoupena českým advokátem a že číslo účtu ve formátu IBAN je dostupné na stránkách soudu prvního stupně a lze je zdarma zjistit i za použití jiných veřejně dostupných zdrojů, např. webových stránek České národní banky.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud předně konstatuje, že dovoláním napadené rozhodnutí není rozhodnutím spadajícím do okruhu rozhodnutí vypočtených v §238 odst. 1 o. s. ř. a dovolání proti němu tedy není podle tohoto ustanovení občanského soudního řádu objektivně nepřípustné.
Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení otázky nutnosti uvedení čísla účtu soudu ve formátu IBAN ve výzvě k zaplacení jistoty na náklady řízení vydané podle §11 odst. 1 ZMPS, neboť při řešení této otázky se odvolací soud odchýlil od závěru vysloveného v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 32 Cdo 594/2019, a je tedy i důvodné.
Nejvyšší soud přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu (srov. §242 odst. 1 o. s. ř.), jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.). Nejvyšší soud se proto zabýval správností právního posouzení věci zpochybňovaného dovolatelkou (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.).
Již v usnesení ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 32 Cdo 594/2019, se Nejvyšší soud k otázce (ne)uvedení čísla účtu soudu ve formátu IBAN ve výzvě ke složení jistoty na náklady řízení vydané za použití §11 odst. 1 ZMPS vyjádřil, neboť žalobkyně v dovolacím řízení, v němž bylo citované rozhodnutí vydáno, vznesla námitku, že číslo účtu soudu ve formátu IBAN v předmětné výzvě chybí. Nejvyšší soud v odkazovaném usnesení tuto její námitku neshledal důvodnou proto, že „žalobkyně je po celou dobu řízení zastoupena advokátem a že výpočet čísla účtu ve formátu IBAN a kódu BIC (SWIFT) lze provést z čísla účtu v domácím formátu pomocí kalkulátoru dostupného veřejnosti na webových stránkách České národní banky“ (viz str. 6 odst. 3 citovaného usnesení).
Nejvyšší soud nemá důvod na tomto svém závěru v nyní projednávané věci nic měnit. Neuvedení čísla účtu soudu ve formátu IBAN ve výroku usnesení, jímž soud podle §11 odst. 1 ZMPS ukládá účastníku povinnost složit jistotu na náklady řízení, nemá podle žádného právního předpisu za následek neúplnost nebo jakoukoli jinou vadu výroku tohoto usnesení, která by účastníku bránila tímto usnesením uloženou peněžitou povinnost splnit. Ostatně žalobkyně jistotu na náklady řízení na účet soudu prvního stupně složila, a to přesto, že ve výzvě nebylo číslo účtu uvedeno ve formátu IBAN, učinila tak ale opožděně. Navíc, jak správně uvádí dovolatelka v dovolání, číslo účtu soudu prvního stupně ve formátu IBAN je veřejnosti dostupné také na jeho webových stránkách (viz https://justice.cz/web/mestsky-soud-v-praze/zakladni-informace?clanek=platebni informace-cisla-uctu).
Závěr odvolacího soudu, že výrok usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 6. 2017, č. j. 52 Cm 161/2006-369, je bez uvedení čísla účtu soudu ve formátu IBAN neúplný a výzva ke složení jistoty na náklady řízení nebyla učiněna řádně, není vzhledem ke shora uvedenému správný. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.) byl tedy dovolatelkou uplatněn právem.
Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil, včetně závislého výroku o vrácení jistoty na náklady řízení [§242 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243g odst. 1, část věty za středníkem, ve spojení s §226 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§243g odst. 1 věta druhá, §151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 2. 2020
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu