ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.3915.2019.1
sp. zn. 32 Cdo 3915/2019-860
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Hany Gajdziokové ve věci žalobkyně D. K., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Tiborem Stano, advokátem se sídlem v Táboře, Husovo nám. 529/6, proti žalované SBS DŘEVOSTAVBY s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Francouzská 55/52, identifikační číslo osoby 25721283, zastoupené JUDr. Milanem Kocourkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, o bezplatné odstranění vad, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 195/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-815, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-822, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-815, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-822, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 7. 3. 2019, č. j. 16 C 195/2011-750, uložil žalované povinnost do 120 dnů od právní moci rozsudku bezplatně odstranit vady díla (stavby rodinného domu tam specifikované) spočívající v praskání růžků střešních tašek, a to výměnou střešního pláště (krytiny); v ohybu přesahu krovu, a to výměnou nosné střešní konstrukce; v rozteči laťování pro pokládku tašek, a to kompletním přelaťováním střešní nosné konstrukce; v nedodržení minimální velikosti větracího průřezu pod taškovou krytinou, a to zvýšením tloušťky kontralatí; a to vše za dodržení dalších podmínek tam blíže určených (výrok I); dále uložil žalované povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku bezplatně odstranit estetické vady díla na dřevěném obložení štítů stavby spočívající v rozdílném barevném odstínu, v použití méně kvalitního spojovacího materiálu – hřebů a v poškození jejich pozinkované svrchní vrstvy zatloukáním, a to výměnou korodujícího spojovacího materiálu za nerezový a odstraněním neestetických šmouh na dřevě fasády novým obložením nebo hloubkovým zbroušením a poté sjednocením nátěru s okolními částmi štítu (výrok II); rozhodl též o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 74 958,27 Kč a státu ve výši 83 006,36 Kč, obojí do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky III a IV).
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II a III (výrok I), ve výroku IV změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že náklady řízení státu činí 68 006,36 Kč, a jinak jej potvrdil (výrok II); a rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů odvolacího řízení žalobkyni ve výši 6 383 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).
Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalovaná dovoláním. Současně s dovoláním podala návrh na odklad vykonatelnosti, v němž tvrdí, že neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí nebo exekucí by jí byla způsobena zcela zásadní újma na jejích právech, a to především s ohledem na rozsah povinnosti k bezplatnému odstranění vad díla, který vyplývá z výroků I a II rozsudku soudu prvního stupně, přičemž náklady na splnění uložené povinnosti dovolatelka vyčísluje na cca 500 000 Kč.
Žalobkyně považuje návrh na odklad vykonatelnosti za nedůvodný a navrhuje jej zamítnout.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 1 článku II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v §237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1352/2018, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na http://www.nsoud.cz ).
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Jde-li o rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost k nepeněžitému plnění (provedení prací a výkonů), je třeba posuzovat závažnost hrozící újmy s přihlédnutím ke způsobu výkonu takového rozhodnutí [srov. §350 o. s. ř. a §72 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů] a k tomu, do jaké míry lze reparovat důsledky neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce v poměrech povinného (dovolatele), byl-li by v dovolacím řízení úspěšný (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5166/2017).
Dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně (podané účastníkem, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná v dovolacím řízení) i objektivně (neplatí pro něj omezení přípustnosti podle §238 o. s. ř.). Přípustnost i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř., charakter dovoláním napadeného rozhodnutí umožňuje nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V poměrech projednávané věci hrozí dovolatelce neprodleným výkonem rozhodnutí či exekuce závažná újma vzhledem k tomu, že náklady na provedení předmětných prací, jež by byly na dovolatelce vymáhány, jsou s ohledem na rozsah prací značné, a jejich provedení by též založilo nevratný stav pro případ, že by dovolatelka byla v dovolacím řízení úspěšná.
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) rozhodl podle §243 písm. a) o. s. ř., že se vykonatelnost rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 1. 2020
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu