ECLI:CZ:NS:2020:32.ND.174.2020.1
sp. zn. 32 Nd 174/2020-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněné K. B. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jurajem Bystrickým, advokátem se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 371/1, proti povinnému V. B. , narozenému XY, bytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 2189/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 2189/2019 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
Dne 27. 11. 2019 byl Mgr. Marcele Petrošové, soudní exekutorce Exekutorského úřadu Břeclav, se sídlem v Břeclavi, 17. listopadu 2995/1a, doručen exekuční návrh oprávněné k vymožení její peněžité pohledávky za povinným podle notářského zápisu N 37/2011, NZ 3587/2011, NCRls 3697/2011 ze dne 2. 2. 2011, sepsaného JUDr. Miriam Hrotekovou, notářkou se sídlem v Bratislavě, Račianska 3, a potvrzení evropského exekučního titulu ze dne 13. 4. 2011, vydaného Krajským soudem v Bratislavě. Dne 29. 11. 2019 požádala výše jmenovaná soudní exekutorka Okresní soud v Hodoníně o pověření a nařízení exekuce k vymožení peněžité pohledávky oprávněné.
Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 3. 1. 2020, č. j. 50 EXE 2189/2019-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Okresní soud v Hodoníně dospěl k závěru, že v dané věci chybějí podmínky pro určení místně příslušného soudu podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle jeho zjištění nemá povinný v České republice místo trvalého pobytu ani místo pobytu cizince a není ani známo místo, kde by se mohl nacházet jeho majetek.
Podle §28 exekučního řádu exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle §35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinný nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Hodoníně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 5. 2020
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu