ECLI:CZ:NS:2020:32.ND.431.2020.1
sp. zn. 32 Nd 431/2020-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s. , se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinné L. B. , narozené XY, bytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 EXE 360/2020, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 EXE 360/2020 podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, se sídlem v Přerově, Komenského 38, PSČ 750 02, podal dne 22. 5. 2020 u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce, a to podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 11. 9. 2019, č. j. 11 C 248/2018-59. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné, aby jej soud pověřil vedením exekuce na majetek povinné podle označeného rozhodnutí.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 17. 7. 2020, č. j. 41 EXE 360/2020-18, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, neboť bylo zjištěno, že povinná neprochází CEO ani registrem obyvatel. Konstatoval, že oprávněná označila povinnou bytem ve Slovenské republice a na tuto adresu v cizině byl povinné doručen i exekuční titul.
Podle §35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §252 odst. 2, část věty před středníkem o. s. ř., nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinná nemá na území České republiky místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinná majetek. Skutečnost, zda povinná má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 9. 2020
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu