ECLI:CZ:NS:2020:32.ND.538.2020.1
sp. zn. 32 Nd 538/2020-169
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Carl Schröter GmbH & Co. KG , se sídlem v Brémách, Martinistrasse 8 - 10, Spolková republika Německo, registrační číslo HRA 27162, zastoupené Dr. Sebastianem Skradde, advokátem se sídlem v Jülich, Ellbachstrasse 22, Spolková republika Německo, se zmocněncem pro doručování Mgr. Lubošem Fojtíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Lazarská 1718/3, proti žalované AK-sped Sp. z o. o. , se sídlem v Karczew, Ks. Kard. Stefana Wyszyńskiego 5, Polská republika, registrační číslo POL/051/5082, o zaplacení částky 68 086,90 EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 190/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 190/2017 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 11 2017 u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhá zaplacení částky 68 086,90 EUR z titulu odpovědnosti za ztrátu nedodané části zásilky podle čl. 17 odst. 1 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), dále jen „Úmluva CMR“.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 10. 5. 2018, č. j. 12 C 190/2017-38, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 5. 2019, č. j. 17 Co 122/2019-120, k odvolání žalobkyně usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud konstatoval, že pravomoc soudů České republiky vyplývá z ustanovení čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy CMR, podmínky místní příslušnosti soudu však podle Úmluvy CMR nelze určit a současně je nelze zjistit ani podle aplikace příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 18. 5. 2020.
Podle ustanovení §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §85 odst. 3 o. s. ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Podle ustanovení §86 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek (odstavec 2). Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu (odstavec 3).
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Z obsahu spisu vyplývá, že žaloba směřuje proti právnické osobě se sídlem na území Polské republiky a místní příslušnost soudu tak podle předpisů českého práva není možné určit, neboť žalovaná nemá v České republice sídlo (§85 odst. 3 o. s. ř.) a nebylo zjištěno, že by na území České republiky měla závod či organizační složku (§86 odst. 3 o. s. ř.) nebo majetek (§86 odst. 2 o. s. ř.).
S přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení §6 o. s. ř. (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) určil Nejvyšší soud podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. místně příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci Obvodní soud pro Prahu 1, u kterého bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 12. 2020
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu