ECLI:CZ:NS:2020:32.ND.564.2020.1
sp. zn. 32 Nd 564/2020-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s. , se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému M. M. , narozenému XY, bytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 14 997 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1352/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1352/2020 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
Dne 2. 9. 2020 byl JUDr. Petru Kociánovi, soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Brno-venkov, se sídlem v Brně, Veveří 125, doručen exekuční návrh oprávněné k vymožení její peněžité pohledávky za povinným ve výši 14 997 Kč s příslušenstvím, nákladů řízení podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 29. 11. 2019, č. j. 5 C 275/2018-63, a nákladů exekuce. Dne 8. 9. 2020 požádal jmenovaný soudní exekutor Okresní soud v Hodoníně o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 29. 9. 2020, č. j. 51 EXE 1352/2020-27, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Okresní soud v Hodoníně dospěl k závěru, že v dané věci chybějí podmínky pro určení místně příslušného soudu ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Z ustanovení §28 exekučního řádu vyplývá, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle ustanovení §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Ze spisu se podává, že povinný je občanem Slovenské republiky a nemá místo trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Poněvadž povinný nemá evidované místo pobytu v České republice, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci tak byly splněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Hodoníně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2020
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu