ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1435.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 1435/2020-371
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně CEKA s.r.o. , se sídlem v Berouně, Na Vinici 1257/29 (identifikační číslo osoby 264 51 395), zastoupené JUDr. Jindřichem Pelouchem, advokátem se sídlem v Berouně, Seydlovo nám. 30/6, proti žalovanému Společenství vlastníků pro dům č. p. 132 Beroun - Město, se sídlem v Berouně, Tovární 132 (identifikační číslo osoby 276 54 184), zastoupenému JUDr. Jiřím Obršlíkem, advokátem se sídlem v Berouně, Havlíčkova 1735, o zaplacení 232.145 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě žalovaného o zaplacení 115.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 17/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. října 2019, č. j. 23 Co 155/2019-333, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.568 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jindřicha Peloucha, advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 30. 1. 2019, č. j. 13 C 17/2015-309, zamítl žalobu, jíž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 232 145 Kč s 8,05 % úroky z prodlení ročně od 24. 12. 2014 do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku 115 000 Kč s 8,05 % úroky z prodlení ročně od 14. 2. 2017 do zaplacení (výrok II.) a ve stejné lhůtě mu nahradit náklady řízení ve výši 265 069,20 Kč k rukám jeho zástupce (výrok III.).
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 10. 2019, č. j. 23 Co 155/2019-333, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 115 000 Kč a v zamítnuté částce 117 145 Kč s úroky s prodlení z částky 232 145 Kč ve výši 8,05 % ročně od 24. 12. 2014 do zaplacení tento výrok potvrdil. Ve výroku II. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že vzájemnou žalobu žalovaného o zaplacení 115 000 Kč s příslušenstvím zamítl. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud posoudil zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „o. s. ř. “).
Žalovaný se vyjádřil k jednotlivým bodům dovolání a navrhl, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §239 o. s. ř. je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak; k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu §237 o. s. ř. identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je vymezení konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno , a jež má být podrobena dovolacímu přezkumu; tuto otázku je povinen vymezit výhradně dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika otázek (ať již hmotného nebo procesního práva), musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť není úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední.
Dovolání shora uvedený postulát nesplňuje, neboť v něm žalovaný nespecifikuje, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, resp. které ze čtyř kritérií přípustnosti uvedených v §237 o. s. ř., a ve vztahu k jaké otázce hmotného nebo procesního práva má za splněné; chybějící údaj nelze dovodit ani z obsahu dovolání, v němž dovolatel rekapituluje napadené rozhodnutí a odvolacímu soudu vytýká nesprávná skutková zjištění, nesprávné právní posouzení věci a vadu řízení (nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí).
Absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti v intencích §237 o. s. ř.), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.
Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro vadu dovolání pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. 29 NSČR 51/2013, a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013).
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 22. 6. 2020
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu