ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1448.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 1448/2020-186
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně Veolia Energie ČR, a. s . se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, 28. října 3337/7, identifikační číslo 45193410, zastoupené Mgr. Jakubem Vyroubalem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Poděbradova 1243/7, proti žalovanému P. S. , bytem XY, o zaplacení 144 080,51 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 299/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2019, č. j. 8 Co 8/2019-166, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem pro zmeškání ze dne 27. 3. 2018, č. j. 31 C 299/2017-52, zastavil řízení o úroku z prodlení z blíže specifikovaných částek za dobu od 20. 1. 2017 do zaplacení a pro částku 1.200,- Kč (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit žalobci 144.080,51 Kč s blíže určeným úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 12. 2019, č. j. 8 Co 8/2019-166, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. potvrdil; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které považuje za přípustné podle §237 o. s. ř., neboť při posuzování podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání odvolací soud rozhodl v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 33 Odo 495/2005. V řízení ustanovený znalec nepotvrdil ani nevyloučil pravost jeho podpisu na doručence soudní zásilky. Měl k dispozici omezený srovnávací materiál, nekontaktoval jej, aby mu poskytl další podklady pro zpracování znaleckého posudku (tzn., aby se před znalcem osobně podepsal). Odvolací soud znalce nevyslechl, nevyzval jej k doplnění posudku ani neodůvodnil, proč tento doplněk znaleckého důkazu neprovedl; zároveň žalovaného nevyslechl.
Dovolání není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Není uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud. Skutkového charakteru je výtka žalovaného, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k jednání na den 27. 3. 2018 a s ním ani žaloba, což plyne z jeho tvrzení, že podpis na doručence soudní zásilky není jeho pravým podpisem. Na tom pak staví závěr o nesprávném právním posouzení věci (§153b o. s. ř.), neboť podle jeho přesvědčení nemohly být splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.
Argumentace žalovaného tak směřuje výhradně proti správnosti skutkového závěru o pravosti jeho podpisu na doručence, jenž odvolací soud převzal od soudu prvního stupně. Skutkový stav věci, k němuž soudy dospěly hodnocením provedených důkazů, nelze – až na výjimečný případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, kdy hodnocení důkazů je založeno na libovůli (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13) – dovoláním úspěšně zpochybnit (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.). O případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy v souzené věci přitom nejde.
Pro úplnost – mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání – nutno uvést, že hodnocení důkazů soudem podle §132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 9. 2020
JUDr. Václav Duda
předseda senátu