ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1848.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 1848/2020-584
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně STAKAP s.r.o. , se sídlem v Liberci, Na Pískovně 659/28 (identifikační číslo 273 37 146), zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci, U Soudu 363/10, proti žalovanému J. J. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, o 1.052.957 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 51 C 31/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2020, č.j. 62 Co 371/2019-314, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 19. 2. 2019, č.j. 51 C 31/2011-227, ve znění opravných usnesení ze dne 24. 4. 2019, č.j. 51 C 31/2011-247, a ze dne 21. 8. 2019, č.j. 51 C 31/2011-269, Obvodní soud pro Prahu 9 uložil žalovanému zaplatit – společně a nerozdílně s J. J., L. K. a M. K. – žalobkyni 1.052.957 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 1. 2020, č.j. 62 Co 371/2019-314, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud po právní stránce uzavřel, že žalobkyně, která se zavázala smlouvou o dílo (§631 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), zhotovit stavbu, má právo na zaplacení poměrné části ceny díla, která připadá na práce vykonané do převzetí stavby (19. 9. 2008).
Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Podle §237 o.s.ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Vytýká-li žalovaný opožděné doručení stejnopisu žaloby soudem prvního stupně a absenci poučení podle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř. po skončení prvního jednání před soudem prvního stupně, nenapadá žádný právní závěr vyplývající z procesního práva, na němž je dovoláním napadené rozhodnutí založeno, a pomíjí, že k vadám – pokud by jimi bylo řízení skutečně postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Protože tento předpoklad v dané věci splněn nebyl, argumentací týkající se vad řízení doprovázenou odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu se dovolací soud nezabýval.
Námitka „neplatnosti“ znaleckého posudku Ing. Leoše Klimta, který stanovil cenu hrubé stavby k 19. 9. 2008 částkou 2.505.800 Kč bez 9% daně z přidané hodnoty, neobstojí. Podle ustálené judikatury se soud při hodnocení důkazu znaleckým posudkem zabývá tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Věcnou správnost odborných závěrů znalce soud přezkoumávat nemůže, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2414/2008, a ze dne 6. 5. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1557/2015).
Nepředložil-li žalovaný k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 9. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu