ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1896.2020.3
sp. zn. 33 Cdo 1896/2020-441
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Bytového družstva Na výsluní , družstvo se sídlem v Neratovicích, Na Výsluní 1380 (identifikační číslo 256 64 506), zastoupeného JUDr. Petrem Hostašem, advokátem se sídlem v Praze, Růžová 1416/17, proti žalovanému městu Neratovice , zastoupenému JUDr. Jaroslavem Bolfem, advokátem se sídlem v Mělníku, Zádušní 2590/2, o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o koupi nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 6 C 27/2019, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2020, č. j. 23 Co 16/2020-395, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2020, č. j. 23 Co 16/2020-395, se zamítá.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 3. 10. 2019, č. j. 6 C 27/2019-344, kterým Okresní soud v Mělníku nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o koupi blíže specifikovaných nemovitých věcí; současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.452 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podalo žalované dovolání, které v dovolací lhůtě doplnilo návrhem na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí. Dovolatel je přesvědčen, že faktickým výkonem a současně existencí právní moci napadeného rozhodnutí mu zjevně vzniká mimořádně závažná újma na jeho majetku spojená s ohrožením práva domáhat se vrácení věci v předešlý stav.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Nejvyšší soud v dané věci neshledal důvod pro odklad vykonatelnosti, neboť meritorní výrok rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, není výrokem, podle kterého by bylo možné nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Odložit vykonatelnost totiž nelze v případech, ve kterých výrok rozhodnutí neukládá žádnou vynutitelnou povinnost, ale nahrazuje projev vůle, jako v daném případě.
Ani pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud důvod, neboť pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu není žalované město závažně ohroženo ve svých právech s přihlédnutím k tomu, že vklad vlastnického práva k nemovitým věcem, které byly předmětem kupní smlouvy, byl již proveden.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 7. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu