ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.3440.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 3440/2019-98
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem v konkursní věci úpadkyně K. H.-M., v likvidaci , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o zrušení konkursu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 K 11/2005, o žalobě pro zmatečnost podané úpadkyní a Z. N. , narozeným XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 7. 2013, č. j. 3 Ko 47/2012-1387, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2012, č. j. 37 K 11/2005-1308, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 40 CmI 2/2013, o dovolání Z. N. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2014, č. j. 11 Cmo 60/2016-31, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce Z. N. a K. H.-M., v likvidaci (v té době 2. žalobkyně) se žalobou pro zmatečnost domáhali zrušení usnesení ze dne 11. 7. 2013, č. j. 3 Ko 47/2012-1387, kterým Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2012, č. j. 37 K 11/2005-1308; žalobce současně požádal o osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 1. 2014, č. j. 40 CmI 2/2013-21, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a vyzval jej a K. H.-M., v likvidaci, aby zaplatili společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci usnesení soudní poplatek ve výši 5.000 Kč v kolcích na rubu tohoto usnesení nebo na bankovní účet soudu; současně je poučil, že v případě nezaplacení soudního poplatku bude řízení zastaveno, soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla vzniknout účastníkovi újma, jestliže poplatník ve stanovené době sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují a doloží, že bez své viny nemohl poplatek zaplatit (výrok II).
Z podnětu odvolání žalobce a K. H.-M., v likvidaci Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 9. 2014, č. j. 4 Co 57/2014-31, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok I) a odmítl odvolání K. H.-M., v likvidaci pro jeho subjektivní nepřípustnost (výrok II).
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. 8. 2016, č. j. 40 CmI 2/2013-61, zastavil řízení vůči K. H.-M., v likvidaci s odůvodněním, že žalobu za K. H.-M., v likvidaci podal žalobce Z. N., který však již v době jejího podání nebyl jednatelem.
Žalobce Z. N. – nezastoupen advokátem – podal proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2014, č. j. 4 Co 57/2014-31, dovolání, v němž požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 11. 7. 2016, č. j. 40 CmI 2/2013-51, návrh dovolatele na ustanovení zástupce zamítl (výrok I) a vyzval jej, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, případně aby prokázal, že sám má právnické vzdělání (výrok II).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 9. 2017, č. j. 11 Cmo 60/2016-70, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok I) a odvolání Z. N. proti výroku II usnesení soudu prvního stupně odmítl (výrok II).
Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dovolání, v němž opět požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud poté, co sám zhodnotil žádost žalobce, dospěl k závěru, že dovolateli nelze vyhovět, jelikož přes výzvu neosvědčil své majetkové poměry; konstatoval, že dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení ani přes výzvu soudu prvního stupně, a usnesením ze dne 6. 3. 2019, č. j. 27 Cdo 3569/2018-84, dovolací řízení zastavil.
Nejvyšší soud věc projednal dovolání žalobce proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2014, č. j. 4 Co 57/2014-31, podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Z ustanovení §241 o. s. ř. se podává, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Odstavec 1 neplatí, a/ je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b/ je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání (odstavec 2). Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 3). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 4).
V situaci, kdy bylo v předchozím řízení pravomocně, že není důvod ustanovit žalobci zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a žalobce nedostatek povinného zastoupení – ač byl o následcích nečinnosti poučen – neodstranil, dovolací soud řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2014, č. j. 4 Co 57/2014-31, zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 11. 2020
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu